Válka na Ukrajině znovu sjednotila Severoatlantickou alianci

 31. 03. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

V pondělí 28. března v CEVRO Institutu vystoupili na odborné diskusi s názvem „Vyvíjející se role Severoatlantické aliance v rámci globální stability“ mimořádní hosté v čele se zástupcem generálního tajemníka NATO Mircea Geoană, bývalou estonskou prezidentkou Kersti Kaljulaid, ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a Jamie Shea, profesorem strategie a bezpečnosti na Univerzitě v Exeteru.

Akce byla pořádána organizacemi Aspen Institute Central Europe, Centrem transatlantických vztahů a spolkem Jagello 2000. Mircea Geoană byl před svým působením v NATO mimo jiné v roce 2001 úřadujícím předsedou OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ) a také ministrem zahraniční Rumunska. Kersti Kaljulaid byla estonskou prezidentkou v letech 2016 až 2021 a profesor Jamie Shea působil 38 let v mezinárodním štábu NATO na různých pozicích, od tiskového mluvčího až po náměstka pro vznikající bezpečnostní výzvy.

cevroFoto: V pondělí 28. března v CEVRO Institutu vystoupili na odborné diskusi s názvem „Vyvíjející se role Severoatlantické aliance v rámci globální stability“ mimořádní hosté. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Celá debata byla logicky poznamenána aktuální válečnou situací na Ukrajině, strategií Západu vůči Rusku a hledání vhodných řešení pro budoucí roli EU či NATO. Zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană v úvodu připomněl svůj vztah k České republice i vzpomínky na rok 1968, kdy došlo k invazi do tehdejšího Československa. Podobně traumatizující může být pro dnešní mladou generaci válka, kterou vede Rusko na Ukrajině. „Je to budíček. Demokracii bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost,“ uvedl Mircea Geoană. Podle něj může být svoboda ohrožena státy, které nerespektují mezinárodní právo a Putin svou agresí otřásl celým mezinárodním řádem. Putin však vede i válku proti vlastním lidem a podle zástupce generálního tajemníka NATO jsou všechny dosavadní sankce vůči Rusku vedeny za účelem omezení schopnosti Putinova režimu vést válku. 

Následující diskusní panel uvedla bývalá prezidentka Kersti Kaljulaid, která ocenila, že všechny svobodné a demokratické země drží pohromadě. Tyto země se ale musejí obracet na všechny ostatní státy světa, protože svět je stále menší a napětí je globální. Některé státy podle exprezidentky vystupují aktivněji, jiné jsou aktivní méně. Kersti Kaljulaid následně dodala, že boj za svobodu se musí vést denně, což je dnes ještě jasnější než před měsícem. „Tento konflikt nemá rychlé řešení, musíme však nějak dosáhnout příměří, klidu zbraní,“ uvedla Kaljulaid s tím, že okamžitá řešení jsou podle ní pouze špatná řešení. Je potřeba strategická trpělivost. Podle prezidentky je potřeba se připravit na dlouhé období srovnatelné s někdejší studenou válkou.

shutterstock_2053371170Foto: Válka na Ukrajině znovu sjednotila Severoatlantickou alianci | Shutterstock

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský uvedl, že je v sázce celý mezinárodní řád. Jedná se o moment, který ohrožuje nejen západní společnost, ale celý globální svět. Ustupování Rusku nevede k míru, a proto podle Lipavského musí pokračovat podpora Ukrajiny a zároveň nesmí nastat okamžik, aby konflikt přešel přes ukrajinské hranice.

Profesor Jamie Shea, který téměř 40 let pracoval pro NATO, vyhodnotil měsíc trvající konflikt na Ukrajině jako směsici dobrých a špatných zpráv. Podle něj Ukrajina ukázala ochotu bojovat za evropské hodnoty, což ukazuje, jak důležité tyto hodnoty jsou. Pro ostatní státy je to velká inspirace. Mobilizaci občanské společnosti a soukromého sektoru je potřeba dlouhodobě udržet. Důležitým momentem je také sjednocení NATO, obnovení aktivních vztahů mezi USA a evropskými členy Aliance. Důležitým momentem je také izolace Ruska v rámci Rady bezpečnosti i na Valném shromáždění OSN. Špatnou zprávou pak podle profesora je, že Putin zatím ještě neustupuje a vypadá to, že se bude snažit získat alespoň nějaké vítězství za jakoukoliv cenu. Další špatnou zprávou je pak také humanitární krize. Otazník pak zůstává nad postojem 35 zemí, které v OSN nehlasovaly a samozřejmě i pozice Číny. Určitým řešením je určitě posílení kolektivní bezpečnosti. Ta může mít různou podobu s využitím pozemních, námořních nebo obojživelných sil, doplnil profesor. Důležitým faktorem je neustálá materiální podpora Ukrajiny včetně budoucí nutnosti uzavření dohod s podniky o dodávkách zbraní a materiálu na úrovni národních států po vyčerpání zásob. Podle profesora by se také neměly hned uvolňovat sankce vůči Rusku, až přijde příměří, neboť by pak všechna náročná práce přišla vniveč a obrátila se proti západním zemím, podobně jako je to se závislostí na ruském plynu. „Potřebujeme strategii, jejíž cílem není změnit režim, to je na ruských obyvatelích, ale omezit schopnost Ruska nám uškodit,“ uzavřel profesor.

 Autor: Jan Zilvar