Visegrádská čtyřka: Každý za sebe

 17. 08. 2020      kategorie: Armáda ČR

Česká republika v nedávné době ukončila své předsednictví zemí V4 a na řadě jednání se diskutoval kupříkladu také společný nákup munice. Bohužel, pokud se podíváme na nákupy členských států za poslední rok, či dva, zjistíme, že společná rokování jsou spíše zdvořilostní návštěvou. Příklad lze uvést v nákupech Maďarska, ale i v pomyslném průniku poptávané techniky.

v42020
Foto: Jedním z hlavních cílů koalice by měly být společné nákupy, které lze nejen napříč V4 koordinovat a tím tlačit na dodavatele, aby snížil ceny na minimum. To se však stále nedaří a tak jsou společné projekty zemí V4 spíše ve zdvořilostní rovině. | army.cz

Na přelomu roku se v Komorním Hrádku uskutečnila schůze, která měla za cíl výměnu informací k národním strategickým projektům vyzbrojování členských zemí a postup při plnění úkolů, které vyplynuly ze zářijového zasedání ministrů obrany V4 v Ostravě. Tyto úkoly se především týkaly využití potenciálu vzájemné spolupráce při pořizování zbrojních komodit potřebných k budování obranných schopností. 

Maďarsko si však v prvním pololetí roku 2019 z Německa objednalo vojenský materiál za 1,76 miliardy euro a stalo se tak za výše uvedené časové období největším odběratelem německých zbraní vůbec. V prosinci minulého roku se pak Maďarsko pro svou armádu smluvně zavázalo nakoupit 16 víceúčelových vrtulníků Airbus H225M od firmy Airbus Helicopters včetně bojového systému HForce, který dovoluje osadit původně civilní vrtulníky kanonovou a raketovou municí, včetně přesné munice vzduch-vzduch a vzduch-země. Tento nákup se uskutečnil jen dva dny poté, co Česká republika v Pentagonu stvrdila nákup osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř bojových vrtulníky AH-1Z Viper za 14,5 miliardy korun.

airbusFoto: H225M Carcal | Airbus Helicopters

Další řada nákupů zbrojních technologií pro Maďarsko se uskutečnila také v letošním roce. Zmiňme kupříkladu stovky střel AMRAAM pro pozemní PVO (protivzdušnou obranu), respektive nákup celého systému NASAMS, kde se bavíme o částce přesahující 700 milionů dolarů, tedy zhruba 15,5 miliardy korun. Také Česká republika aktuálně potřebuje získat nové prostředky protivzdušné obrany. V nedávné době vyřazené střely S-10 ještě více umocňují soiučasnou neutěšenou situaci, kdy prakticky jediným prostředkem PVO je letitý systém KUB.  Maďarsko také na konci roku 2018 podepsalo s německou firmou KMW (Krauss-Maffei Wegmann) smlouvu na dodávku 44 nových tanků Leopard 2A7+ a 24 nových samohybných houfnic PzH 2000.

4320
Foto: Maďarsko nakupuje tanky Leopard 2A7+ (na snímku) | KMW

Maďarsko je sice v oblasti nákupů nejvýraznější, avšak není jediné. Můžeme zmínit nákup taktických vozů 4x4 na Slovensku, pořízení 32 stíhacích strojů F-35 a nákup a zavádění protiletadlových a protiraketových systémů středního a dlouhého dosahu Patriot PAC-3 (program Visla) a systémů krátkého dosahu programu Narew pro Polsko atd. Všechny výše uvedené nákupy jasně ukazují na samostatné zbrojní aktivity jednotlivých zemí V4.

Spolupráce zemí V4 je tak opravdu spíše symbolická a je to škoda. Spojení sil členských zemí V4 v oblasti významných společných nákupů a akvizic by znamenalo lepší vyjednávací schopnost a zároveň nižší pořizovací cenu. Společné nákupy jsou však doposud stále jen na úrovni úvah a příslibů.

 Autor: Martin Šiška