Letní vojskové zkoušky radiolokátoru EL/M-2084 proběhly úspěšně

 19. 08. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Na Libavé a letišti Přerov nedávno proběhly vojskové zkoušky, které měly za úkol prověřit vlastnosti nového mobilního 3D radiolokátoru izraelské výroby EL/M-2084, jenž byl jako první ze sady nakoupených prostředků dodán radiotechnické jednotce Stará Ves nad Ondřejnicí spadající pod 262. radiotechnický prapor 26. pluku velení, řízení a průzkumu.

madr_01Foto: Vojskové zkoušky radiolokátoru EL/M-2084 probíhají úspěšně | kpt. Jiřina Polcrová

Za zkouškami do Libavé a na letiště Přerov

Radiolokátor EL/M-2084 jako nový mobilní radiolokační prostředek izraelského výrobce Elta Systems prochází řadou zkoušek a jedna z nich nasměrovala tento Multi Mission Radar do prostoru Strážisko, jenž je součástí vojenského újezdu Libavá. Mobilní radiolokátor tak absolvoval jednu ze svých prvních cest ze Staré Vsi do moravského újezdu a následně i na letiště Přerov. Jak potvrzuje člen vojskových zkoušek poručík Ing. Jan Virgala, ověřování funkčnosti radiolokátoru je stále v plném proudu: „S radiolokátorem EL/M-2084 jsem se seznámil již na kurzu v Izraeli, který jsem spolu s dalšími specialisty radiotechnického vojska absolvoval na začátku tohoto roku. Nyní se již třetím měsícem účastním vojskových zkoušek tohoto prostředku, sleduji různé procedury, které jsou na radaru prováděny. Mezi takovéto patří např. ověřování funkčnosti prostředku jako dělostřeleckého radiolokátoru s možností detekovat minometné nebo dělostřelecké granáty či ověřování schopnosti navádět řízené protiletadlové střely ve vzdálenostech desítek kilometrů. Díky těmto schopnostem může EL/M-2084 plně nahradit dosud používané ruské radary,“ říká důstojník inženýrsko-technické služby 262. radiotechnického praporu.

Střežení zabezpečené oblasti

Jedním z hlavních úkolů v rámci vojskových zkoušek ve vojenském újezdu Libavá bylo samotné střežení mobilního radiolokátoru EL/M-2084. Tento úkol obstarala četa ochrany 262. radiotechnického praporu v polovině měsíce června, kdy se na vyčlenění jednotlivých příslušníků personálně podílely podřízené radiotechnické roty a osoby ze štábu praporu. Pro nadporučíka Ing. Bc. Tomáše Matulu to byly první zkušenosti při střežení takovéhoto prostoru: „Jako zástupce velitele roty v Sokolnicích jsem prošel mnoha cvičeními, účastnil jsem se mnoha zaměstnání, a tak jsem mohl využít své znalosti a praktické dovednosti při plnění tohoto úkolu, který byl pro mne trochu výzvou. Jako velitel čety ochrany jsem měl za úkol zabezpečit střežení vnějšího perimetru stanoviště radiolokátoru EL/M-2084 MADR a také provádění ochrany zabezpečené oblasti uvnitř perimetru tohoto stanoviště.“

madr_02Foto: Radiolokátor EL/M-2084 | kpt. Jiřina Polcrová

Bez prověrky zákaz vstupu

„Před samotným zahájením byla stanovena organizace činnosti mé čety, jejich dvou ochranných směn a jednotlivých příslušníků. Jako velitel jsem měl na starosti, aby nastavení režimu vstupu do této oblasti a střežení materiálu a dokumentace probíhalo v souladu se všemi ustanoveními, jež se týkají ochrany utajovaných informací a fyzické bezpečnosti v resortu Ministerstva obrany. Bez prověrky a speciální karty se do prostoru nikdo nedostal,“ dodává nadporučík Matula.

Logistická podpora na prvním místě

Bez zázemí by to nešlo – tak lze jednou větou zobecnit fakt, který hrál klíčovou roli při zabezpečení vojskových zkoušek a manévru radiolokátoru EL/M-2084. Činnost příslušníků 262. radiotechnického praporu a logistické podpory, jež byla zabezpečena vojáky 263. praporu podpory 26. pluku velení, řízení a průzkumu, vyzdvihuje i zástupce čety ochrany nadrotmistr Martin Grund: „Úkolem jednotky bylo zabezpečit celodenní stravu pro příslušníky čety ochrany a příslušníky obsluhy radiolokátoru, provést doplňování pohonných hmot našich vozidel, elektrocentrál a samotného radiolokátoru včetně jeho vozidla Tatra 815-7. Muselo se zabezpečit i vybudování zázemí jako takového. Oceňuji profesionální přístup příslušníků čety, neboť zázemí bylo rychle a správně vybudováno. Profesionalita příslušníků čety ochrany se ukázala nejen při budování stanoviště EL/M-2084 (stavění stanů, vytyčování perimetrů pro zabránění vniknutí nepovolaných osob), ale především při provádění jeho ochrany.“

Součinnost s ostatními útvary

„Myslím, že náš prapor odvedl velký kus práce. Při akci, jako je tato, se vždy ocení i spolupráce s ostatními útvary. V tomto případě se jednalo o příslušníky a zaměstnance sekce rozvoje sil MO, 13. dělostřeleckého pluku Jince, 533. praporu bezpilotních systémů Prostějov či 22. základny vrtulníkového letectva. Společná snaha při úspěšném testování nových radiolokačních prostředků povede k ještě větší provázanosti a kooperaci našich útvarů, což je důležitý aspekt nejen z pohledu 262. radiotechnického praporu při udržení stálého přehledu o vzdušné situaci, ale společná cesta v boji proti společnému nepříteli,“ dodává velitel 262. radiotechnického praporu podplukovník Ing. Josef Ordelt.

Otázka počtu komplexů SHORAD

Podle výše uvedeného oficiálního sdělení resortu obrany tak jde vše hladce a podle plánu. Avšak stále je otázkou, zdali je dosavadní objednaný počet baterií (4 ks) pro naše potřeby dostačující. Každá baterie systému SPYDER zajistí ochranu prostoru o rozloze 55 x 55 km, což je v případě čtyř baterií necelých 16 % rozlohy České republiky. Hlavním úkolem je zabezpečení objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), ať již vojenské, nebo na základě rozhodnutí vlády nevojenské. KVAČR 2030 mluví o "max. třech ODOS". Jen jaderné elektrárny jsou v České republice dvě. Kromě hlavního města je třeba bránit dlouhou řadu dalších významných cílů, a zejména při možnosti vysoké intenzity útoku, jako sledujeme na Ukrajině, se nabízí otázka (a automaticky i odpověď), zda jsou čtyři baterie dostatečné. Jestliže v době míru, například proti teroristické hrozbě, může být jeden protiletadlový raketový oddíl dostatečný (spíše pro udržování schopností v rámci ozbrojených sil), pro nasazení v rámci symetrického konfliktu vysoké intenzity jde o sílu spíše zanedbatelnou.

9--layer-1512Foto: Protiletadlový raketový komplet SPYDER | Ministerstvo obrany ČR

Pocit, že Česká republika stojí daleko od ohnisek potenciálních konfliktů, by nás měl již zcela opustit. Podívat se můžeme např. do Polska, které modernizuje své ozbrojené síly zrychlujícím se tempem. V oblasti PVO bude spoléhat především, kromě různých systému VSHORAD (například ve spolupráci MBDA a PGZ-Narew vyvinutý systém Narew) a starých sovětských systémů S-125 a S-200, na osm baterií amerického systému středního dosahu (Medium Range Air Defence System) Patriot (64 odpalovacích zařízení) a dvě baterie (šest odpalovacích zařízení) britského systému CAMM.

Německý Bundeswehr (Luftwaffe) dnes disponuje jednou protiletadlovou raketovou eskadrou (Flugabwehrraketengeschwader 1 "Schleswig-Holstein"), které jsou podřízeny všechny jednotky střel země-vzduch německého letectva s výjimkou Flugabwehrraketengruppe 61 (integrované do nizozemské protivzdušné obrany). Kromě Centra protivzdušné obrany tvoří eskadru tři skupiny (č. 21, 24 a 26) v Sanitz, Bad Sülze a Husum. Jednotky jsou nasazovány k ochraně oblastí, objektů nebo skupin objektů i mobilních operací. Jejich úkolem je zajistit rozsáhlou a trvalou ochranu vzdušného prostoru. Od vyřazení zbraňových systémů HAWK a Roland z výzbroje na konci roku 2005 se pozemní protivzdušná obrana provádí převážně pomocí systému Patriot. V roce 2013 disponovalo Německo dvanácti bateriemi. V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině a potřebě zajistit východní křídlo NATO pak Německo nedávno poslalo neurčitý počet těchto systémů na Slovensko.

Vhodný počet prostředků protivzdušné obrany a jejich parametry jsou alchymií. Správnost a účinnost směsi potvrdí vždy až potřeba ostrého nasazení. S ohledem na polohu a rozlohu území České republiky se otázku systémů dlouhého i středního dosahu lze pokusit řešit v kooperaci se sousedními spojeneckými státy a hledat všestranně vhodná a ekonomická řešení. V oblasti SHORAD a VSHORAD, včetně schopnosti ničit raketové, dělostřelecké a minometné střely v pohybu při ochraně manévrujících jednotek, je však důležitá soběstačnost. Prostředky jsou již v této oblasti vybrané; je tak třeba jen posílit kapacity – zřejmé a nezpochybnitelné schopnosti PVO jsou totiž jedním ze základních prvků odstrašení potenciálního protivníka.

Zdroj: A report, army-technology.com