Vývoj bezpečnostního prostředí pohledem experta z resortu obrany

 16. 08. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Vývoj bezpečnostního prostředí ve světě včetně regionů nepříliš vzdálených neutváří povzbudivé vyhlídky na další vývoj a s ohledem na komplex rizikových faktorů a nejistot bude klást vysoké nároky na politické postoje a rozhodnutí zejména u států s podstatným vlivem na světové dění. Podívejme se na rozbor aktuální bezpečnostní situace, synergii hrozeb, na klimatické změny, ale i na možná východiska, které popsal Ing. Pavel Lipowský z odboru strategického rozvoje SOPS MO v posledním čísle měsíčníku Ministerstva obrany ČR A report.

Snadnost, s jakou jsou v současné době světové mocnosti a další silné státy schopny vytvářet nové krize, neodpovídá deklarovaným úmyslům ohledně udržitelného rozvoje, tj. rozvoje lidské společnosti (hospodářského a společenského pokroku) se zachováním životního prostředí. Namísto zlepšování vztahů mezi státy dochází k více či méně nekompromisnímu prosazování zájmů.

Vyhrocení vztahů mezi Západem a Ruskem a mezi USA a Čínou je dáno jejich geopolitickým soupeřením. Především pak obavy USA z rostoucího ekonomického a vojenského potenciálu Číny vytvářejí předpoklady pro další zostřování vztahů. Do tohoto soupeření s Čínou bude pravděpodobně vtažena i značná část zejména evropských spojenců. K mimoevropským spojencům se bude řadit zřejmě Japonsko a Austrálie. Zejména první jmenovaná země by mohla v budoucnu sehrát významnou roli, a to díky své vyspělosti a značnému potenciálu v rozvoji nových technologií.

Jak tedy může vypadat naše nejbližší budoucnost?

Bez identifikace příčin současného stavu bude obtížné přijímat skutečně účinná opatření k zachování mírového vývoje, což je hlavní předpoklad pro zachování udržitelného rozvoje. Z tohoto pohledu mají selhání politiků a obecně diplomacie nedozírné následky a budou i nadále významným způsobem ovlivňovat vznik, řešení a dopady krizí, jejichž průběh a výsledek nemusí být zcela předvídatelný. Bylo by však jednoduché vše svalovat na politiky. Mnohem důležitější roli ve skutečnosti sehrávají ekonomické a v politickém systému etablované skupiny, jež jsou schopny ovlivňovat reálný vývoj nejen ve svých zemích. Nemělo by být překvapením, že tyto skupiny uplatňují svůj vliv ke svému obohacení a posílení vlivu. Snaha o naplňování mocenských ambicí však vede také k válkám, které mají zničující dopad na obyvatele postižených států. Výsledkem jsou nejen značné oběti na životech, ale na dlouhou dobu paralyzované či tzv. zhroucené státy. Dalším důsledkem těchto konfliktů je nárůst znepřátelených států a také vznik povstaleckých či teroristických aktivit. Pro celé lidstvo lze tyto konflikty přiřadit do dlouhé řady promarněných příležitostí.

Tendence vývoje

Doposud měla globalizace světové ekonomiky pozitivní vliv jak na ekonomiku samotnou, tak na vztahy mezi státy. Nyní vidíme opačné tendence. Namísto kultivování dobrých vztahů mezi hlavními hráči na geopolitické šachovnici začínají převažovat zájmy mocenské, živené obavami z probíhajících změn ve prospěch Číny a de facto celé Asie.
Při odhadování dalšího vývoje bychom neměli zapomínat na historické zkušenosti a další dohledatelná fakta. Zde bych odcitoval odborníka na geopolitické prognózy George Friedmana, který ve své knize Ohrožená Evropa „varuje před ignorováním historických zkušeností, opomíjením geografických reálií, ale i před zkreslováním výsledků ekonomického a technologického vývoje“. Jako zdroj pro získání relevantních informací lze jako další příklad uvést dílo Daniela Gansera, švýcarského spisovatele a mj. zakladatele a ředitele Swiss Institute for Peace and Energy Research v Basileji, který se specializuje na dějiny po druhé světové válce. Jako příklad i doporučení pro přečtení některé z jeho prací bych uvedl knihu Nezákonné války, v níž popisuje mimo jiné také konflikt v Sýrii. Při četbě této publikace dospěje zřejmě čtenář k poznání, že se o událostech odlišně dozvídal ze sdělovacích prostředků, a to mnohdy i od komentátorů, kteří měli vzbuzovat u posluchačů dojem zasvěcených odborníků.

Thúkydidova past

Také by se nemělo zapomínat na zkušenosti z historie, které jsou svou podobností s dnešním vývojem jasným varováním. Jedná se především o tzv. Thúkydidovu past, jež vychází z dějin peloponéské války (431–404 př. n. l.) a jejíž hlavní myšlenkou je neodvratnost války, pokud se vzmáhající velmoc snaží vytlačit dominantní velmoc. Stejně jako dnes dochází k vytváření politicko-ekonomických bloků a spojenectví, tak i v minulosti se snažily jak Sparta, tak Athény získat na svou stranu co nejvíce spojenců.

Expanze Číny

V kontrastu s konfrontačním přístupem způsobujícím odstředivé tendence mezi státy a národy však probíhají i projekty, jež mají za cíl posílit ekonomické a geopolitické postavení hlavních mocností. Tyto projekty jsou definovány tak, aby byly atraktivní i pro další státy a v případě úspěšné realizace významně přispívají ke globalizaci světové ekonomiky a dalších vazeb. Jedním z těchto významných projektů je Čínou organizovaný projekt Hedvábné stezky. Samozřejmě nejde jen o deklarovaný ekonomický přínos. Pragmatické a do značné míry pro Čínu úspěšné realizování ekonomických aktivit můžeme již nějakou dobu sledovat v Africe a Jižní Americe. Není tedy divu, že ekonomický vzestup Číny včetně této zahraniční expanze vyvolává nejen u USA vážné obavy z budoucího vývoje. Tyto obavy vyplývají také z rostoucí vojenské síly, která se stále více prosazuje zejména v Jihočínském moři v souvislosti s územními nároky Číny. Zde se již velmi otevřeně počítá se střetem USA a Čínou, zejména v případě, pokud se Čína odhodlá k násilnému ovládnutí Tchaj-wanu.

shutterstock_2055850721Foto: Již se velmi otevřeně počítá se střetem mezi USA a Čínou, zejména v případě, pokud se Čína odhodlá k násilnému ovládnutí Tchaj-wanu. (ilustrační foto) | Shutterstock

Technologický vývoj Číny dokumentuje i její pronikání do vesmíru včetně používání nových zbraňových systémů a technologií, což je vnímáno jako další potenciální hrozba, a to nejen pro USA. Potvrzením zostřujících se vztahů mezi Čínou a USA jsou i stále častěji používané sankce, jež pravděpodobně představují jistou předehru před dalšími kroky obou protagonistů.

Konflikt na Ukrajině

V současné době vyvolává obavy konflikt na Ukrajině. I zde však je nutno vzít v potaz uvedená slova G. Friedmana. V této souvislosti nás vedou události, které předcházely tomuto konfliktu k zamyšlení, zda tento konflikt souvisí spíše s měnící se globální geopolitickou situací, či s rostoucí animozitou mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě tyto verze však nelze jen tak jednoduše podepřít prokazatelnými argumenty. Ve světě různých zájmů zde působí různé mocné subjekty, ale stejně jako u probíhajícího konfliktu nelze přesně předvídat, jak vše dopadne a čí zájmy budou nakonec naplněny. Také může následovat otázka, zda to iniciátorům střetů stálo za to.

shutterstock_2133532269Foto: V současné době vyvolává obavy konflikt na Ukrajině. I zde však je nutno vzít v potaz uvedená slova G. Friedmana. V této souvislosti nás vedou události, které předcházely tomuto konfliktu k zamyšlení, zda tento konflikt souvisí spíše s měnící se globální geopolitickou situací, či s rostoucí animozitou mezi Ruskem a Ukrajinou. (ilustrační foto) | Shutterstock

Otázkou je, jak konflikt na Ukrajině ovlivní nové rozložení sil. Je velmi pravděpodobné, že přinutí Rusko se ještě více orientovat na Asii, která tak bude profitovat z levnějších surovin a přinese jí to ekonomické výhody a posilování svého postavení ve světě. Zároveň však dochází ke strategickému příklonu Ruska k Číně, což může mít vzhledem k dalšímu odstředivému vývoji mezi Západem a Ruskem trvalejší charakter. Kromě ekonomických zájmů bude sbližovat Rusko a Čínu rovněž sdílení více méně principiálně podobných rozporů a střetů se Západem. Je otázkou, které rozpory budou převažovat či budou zásadnější pro přetrvávající napětí. Kromě ekonomických a mocenských zájmů mohou hrát roli i kulturní rozdíly, jejichž význam popsal harvardský profesor Samuel P. Huntington ve svém díle Střet civilizací.

Klimatické změny, nemoci

Jako by toho nebylo málo, co si člověk sám nadrobil, přichází stále více znepokojivých zpráv ohledně důsledků klimatických změn. V některých částech světa dochází s příchodem letního počasí k nárůstu teplot, které ohrožují zdraví a životy lidí. V dalších státech pak mají obavy ze zvyšující se hladiny moří či šíření epidemií nových nemocí. Jedním z následků klimatických změn jsou migrační vlny, které mají potenciál rozvrátit i doposud stabilní politické a sociální systémy států západní Evropy.

Synergie hrozeb

Zpravidla se výraz synergie používá v souvislosti se společným a současným působením více složek, kdy dochází ke zvýšení či znásobení výsledného efektu. V souladu s probíraným tématem se může jednat o navýšení účinku použitých technologií nebo v případě klimatických změn o zvýšení ničivých dopadů na životní podmínky. Další hrozbou může být šíření ozbrojených střetů či sociální dopady zhoršující se ekonomické situace. Trendem současné doby je navyšování počtu i intenzity hrozeb a nutno říci, že za většinou z nich stojí aktivity či rozhodnutí lidí, formálně politiků. Je obtížné přesně vyjádřit, kdo a jakou měrou se o tento vývoj zasloužil. Z logiky věci lze obecně uvést, že jsou to aktéři, kteří jednají ve svůj vlastní prospěch a mají dostatečný vliv, aby prosazovali své zájmy.

Ve světě se odehrává neustále řada událostí, kterým není vzhledem k probíhajícímu konfliktu na Ukrajině věnována patřičná pozornost. Jen v souvislosti s geopolitickým vývojem lze uvést řadu hrozeb. Kromě možného rozšíření vojenského konfliktu na Ukrajině v oblasti euroasijského regionu se jedná např. o vývoj v Turecku. Vedle mocenských a územních ambicí a snahy získat širší přístup k surovinám je potřeba vzít v úvahu i zhoršující se ekonomickou situaci v zemi. Samostatnou kapitolou je členství Turecka v NATO a jeho napjaté vztahy s Řeckem. Nelze rovněž nevidět i další rizika konfliktu v této oblasti. Kromě Turecka je to v podstatě celá oblast Blízkého a Středního východu, která je již nějakou dobu poznamenána permanentním napětím. Výrazně tomu přispívá situace ve státech jako Irák, Sýrie či Írán a důležitou roli zde sehrávají také Izrael a již zmíněné Turecko. Od Turecka směrem k našemu území se může stát dalším ohniskem oblast Balkánu, a to zejména kvůli neakceptování samostatnosti Kosova ze strany Srbska či nacionalistickým tendencím Srbů v Republice srbské, která je součástí Federace Bosny a Hercegoviny. K dalším hrozbám, které jsou na vzestupu, lze přiřadit také terorismus, který může těžit v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejen z toho, že odvrátil pozornost od jeho aktivit, ale také z nových příležitostí, jak získat moderní zbraně, kterých nejen na Ukrajině přibývá.

Co bude následovat, až se některé hrozby začnou navzájem ovlivňovat a díky popsané synergii zesilovat a bude překročena hranice, kdy daný systém ještě nějak funguje? Může se stát, že většinu našich zdrojů vynaložíme na prosazování mocenských zájmů a nezbydou v dostatečné míře na řešení krizí či jejich dopadů. Jako názorný příklad výsledku ozbrojeného konfliktu může posloužit situace v Libyi, Sýrii či Iráku.

Možná východiska

Bylo by jistě zajímavé řešení, kdyby se úsilí nejbohatších států zaměřilo vedle udržitelného rozvoje na Zemi na pronikání do vesmíru a vedlo to nejen ke snížení rizika vzájemného sebezničení, ale především k novým perspektivám lidstva včetně jeho záchrany před možnou zkázou na Zemi.

Jedním z přístupů může také být, že se zaměříme na zdokonalování fungování a prosperitu vlastní civilizace a k těm ostatním budeme přistupovat s respektem, snahou o spolupráci a udržování dobrých vztahů. Značný vliv na vyspělost civilizace, a tedy i na její odolnost bude mít nadále rozvoj technologií, který je v současné době důležitou prioritou pro ekonomicky vyspělé státy. Dosažené výsledky výrazně ovlivňují nejen ekonomickou konkurenceschopnost, ale předznamenávají i vyhlídky v rámci nového mocenského uspořádání ve světě.

Zdroj: A report, Ministerstvo obrany ČR