Každý rok v březnu zveřejňuje ředitel Národního zpravodajství USA velmi důležitý a zajímavý dokument Annual Threat Assessment (ATA). V roce 2026 pod vedením ředitelky Tulsi Gabbard vznikl dokument ATA 2026, jehož analýze se věnuje tento článek. Analýza se věnuje především scénářům dalšího vývoje (a jejich pravděpodobnosti), které jsou generovány implikacemi z ATA 2026 a indikátorům včasného varování.

Metodologická poznámka: jak číst pravděpodobnosti

Uvedené pravděpodobnosti nepředstavují exaktní predikci, ale kvalifikovaný odhad založený na současných trendech popsaných v ATA. Klíčové je, že scénáře se mohou překrývat a dynamicky přecházet jeden v druhý. Pravděpodobnost tedy neznamená výlučnost, ale relativní váhu jednotlivých trajektorií.

Scénář I: Kontrolovaná konkurence („Managed Competition“)

Pravděpodobnost: 30–35 %. Tento scénář je relativně pravděpodobný, protože odpovídá racionálním zájmům hlavních aktérů vyhnout se přímé konfrontaci. Zároveň však vyžaduje určitou míru strategické disciplíny a komunikačních kanálů, které nejsou samozřejmé.

Indikátory včasného varování (EWS):

• Stabilizační signály tohoto scénáře by se projevovaly postupným obnovením nebo vznikem nových mechanismů řízení rizik mezi velmocemi. 
• Klíčovým indikátorem by bylo navázání strukturovaného dialogu mezi USA a Čínou v oblasti vojenské komunikace, případně dohody o omezení rizik v kyberprostoru nebo umělé inteligenci.
• Dalším signálem by bylo omezení intenzity proxy konfliktů a stabilizace frontových linií v existujících konfliktech, zejména na Ukrajině. Významným indikátorem by byla také absence zásadních narušení globálních dodavatelských řetězců a relativní stabilita světového obchodu.
• Z technologického hlediska by se tento scénář projevil vznikem částečně sdílených standardů nebo pravidel pro využívání AI, případně koordinací v oblasti regulace pokročilých technologií.

Scénář II: Fragmentovaný svět („Fragmented Multipolarity“)

Pravděpodobnost: 25–30 %. Tento scénář odpovídá současnému trendu ekonomické a politické fragmentace a je vysoce kompatibilní s pokračující rivalitou bez přímé eskalace.

Indikátory včasného varování (EWS):

• Klíčovým indikátorem by byl postupný rozpad globálních institucí nebo jejich marginalizace. To by se mohlo projevit například paralýzou mezinárodních organizací, neschopností přijímat závazná rozhodnutí nebo vznikem alternativních struktur mimo stávající rámce.
• Dalším signálem by bylo prohlubování technologické bifurkace, tedy vznik oddělených technologických ekosystémů, například v oblasti polovodičů, AI nebo digitální infrastruktury. Tento proces by byl doprovázen omezením technologického transferu a rostoucími exportními kontrolami.
• Ekonomickým indikátorem by bylo zvyšování obchodních bariér, regionalizace dodavatelských řetězců a pokles objemu globálního obchodu. V bezpečnostní oblasti by se tento scénář projevil nárůstem regionálních konfliktů bez přímého zapojení velmocí.

Scénář III: Eskalační spirála („Systemic Conflict Escalation“)

Pravděpodobnost: 15–20 %. Přestože jde o méně pravděpodobný scénář, jeho dopady jsou natolik zásadní, že vyžaduje zvláštní pozornost.

Indikátory včasného varování (EWS):

• Nejvýznamnějším indikátorem by bylo prudké zvýšení vojenské aktivity v klíčových regionech, zejména v oblasti Tchaj-wanu, východní Evropy nebo Perského zálivu. To by zahrnovalo rozsáhlá vojenská cvičení, mobilizaci rezerv nebo přesuny strategických sil.
• Dalším kritickým signálem by bylo narušení komunikačních kanálů mezi velmocemi, například přerušení vojenských hotlines nebo diplomatických kontaktů. Tento vývoj by výrazně zvýšil riziko neúmyslné eskalace.
• Z technologického hlediska by varovným signálem bylo použití pokročilých zbraňových systémů v konfliktech, například hypersonických zbraní nebo rozsáhlých kybernetických útoků proti kritické infrastruktuře.
• Ekonomickým indikátorem by byl náhlý kolaps klíčových dodavatelských řetězců a prudký pokles globálního obchodu.

Scénář IV: Technologický zlom („Disruptive Breakthrough“)

Pravděpodobnost: 10–15 %. Tento scénář je méně pravděpodobný v krátkodobém horizontu, ale jeho pravděpodobnost roste s časem.

Indikátory včasného varování (EWS):

• Klíčovým indikátorem by byl náhlý a výrazný pokrok v oblasti umělé inteligence nebo kvantových technologií, který by poskytl jednomu aktérovi zásadní výhodu. To by se mohlo projevit například prolomením kryptografických systémů nebo dramatickým zvýšením efektivity vojenských operací.
• Dalším signálem by bylo výrazné zvýšení investic do těchto technologií a jejich militarizace. Indikátorem by mohlo být i zavádění nových doktrín založených na těchto schopnostech.
• Důležitým signálem by byla také snaha o utajení technologických kapacit a omezení mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Scénář V: Kaskádové selhání („Systemic Shock“)

Pravděpodobnost: 10–15 %. Tento scénář je spojen s kombinací několika krizí a jeho pravděpodobnost závisí na schopnosti systému absorbovat šoky.

Indikátory včasného varování (EWS):

• Klíčovým indikátorem by byla simultánní eskalace více krizí, například ekonomické recese, klimatických katastrof a bezpečnostních incidentů. 
• Důležitým signálem by byl nárůst migrace a destabilizace států v citlivých regionech.
• Dalším indikátorem by bylo oslabení státních institucí a nárůst vlivu nestátních aktérů, včetně organizovaného zločinu nebo teroristických skupin.
• Ekonomickým signálem by byl prudký nárůst volatility na finančních trzích a kolaps některých sektorů.

Syntéza: co je nejpravděpodobnější trajektorie?

Nejpravděpodobnější není jeden scénář, ale kombinace prvních dvou, tedy řízené konkurence a fragmentace. Tento hybridní vývoj by znamenal svět, ve kterém dochází k dlouhodobé rivalitě bez přímé války, zároveň však postupně slábnou globální pravidla a roste fragmentace systému.

Tato kombinace vytváří prostředí, které je relativně stabilní z hlediska velké války, ale zároveň vysoce nestabilní v dlouhodobém horizontu.

Strategická implikace: význam včasného varování

EWS nejsou pouze analytickým nástrojem, ale klíčovým prvkem strategického řízení. Schopnost identifikovat změnu trajektorie včas umožňuje rychle přizpůsobit strategii, alokovat zdroje efektivněji a minimalizovat dopady krizí.

Pro Spojené státy je klíčové budovat globální systém včasného varování. Pro Evropu je zásadní sdílení informací a koordinace. Pro Českou republiku je prioritou vytvoření funkčního propojení mezi zpravodajskými, vojenskými a civilními institucemi.

V prostředí, kde roste nejistota, se schopnost včas rozpoznat změnu stává jedním z nejdůležitějších zdrojů strategické výhody.