Britské ministerstvo obrany dočasně pozastavilo používání obrněných vozidel Ajax poté, co 30 vojáků vykazovalo znepokojivé zdravotní příznaky během cvičení na Salisbury Plain ve Wiltshire. Rozhodnutí bylo přijato v důsledku problémů s hlukem a vibracemi, které způsobily vojákům zdravotní potíže, a vedlo k dvoutýdenní pauze, aby bylo možné provést důkladné vyšetření. Luke Pollard, ministr pro obranu a průmysl, uvedl, že opatření bylo přijato „z důvodu opatrnosti“, a zdůraznil naléhavost a závažnost situace.

Během cvičení Iron Fist s obrněnými vozidly Ajax se u přibližně 30 vojáků po 10 až 15 hodinách strávených uvnitř vozidel objevily příznaky související s hlukem a vibracemi, jako je zvracení, silné třesení, potíže se sluchem a problémy s rovnováhou. Armáda okamžitě cvičení zastavila a zahájila testování všech postižených osob. Většina vojáků se mohla vrátit do služby, ale malý počet z nich vyžaduje specializovanou lékařskou péči, včetně průběžného sledování potenciálních dlouhodobých účinků, jako je ztráta sluchu nebo neurologické problémy. Nejedná se o nový problém: během předchozích zkoušek v letech 2020 a 2021 bylo 11 vojáků umístěno pod dlouhodobý lékařský dohled, přičemž interní přezkumy odhalily, že vyšší úředníci o rizicích věděli až dva roky předem. Tyto opakující se incidenty znovu vyvolaly pozornost ohledně bezpečnostních protokolů programu a dohledu ministerstva obrany.

Program Ajax, zahájený v roce 2010 jako součást iniciativy Future Rapid Effect System (FRES) za účelem modernizace průzkumných schopností britské armády, zaznamenal vážné zpoždění dodávek a technické potíže. Program FRES, který vycházel ze zrušeného společného programu TRACER mezi Velkou Británií a USA v 90. letech, měl za cíl nahradit stárnoucí flotilu bojových průzkumných vozidel CVR(T), která sloužila od roku 1971 a pro podmínky moderní války byla stále méně vyhovující. Po letech soutěže získala v březnu 2010 zakázku společnost General Dynamics United Kingdom (dceřiná společnost americké firmy General Dynamics Land Systems), která porazila konkurenty, jako byl návrh CV90 společnosti BAE Systems. Zakázka, jejíž hodnota byla původně odhadována na 3,5 miliardy liber (97 miliard Kč), ale podle nejnovějších odhadů ministerstva obrany nyní vzrostla na 7,25 miliardy liber (201,5 miliardy Kč), zahrnuje 589 vozidel v šesti variantách: Ajax (základní průzkumný model), Athena (velení a řízení), Apollo (opravy a vyprošťování), Atlas (chráněná mobilita pro pěchotu), Ares (obrněný transportér) a Argus (zdravotnické vozidlo). Výroba je soustředěna v závodě General Dynamics v Merthyr Tydfil ve Walesu, kde zajišťuje více než 4 100 pracovních míst a zapojuje více než 230 britských dodavatelů, což podtrhuje její roli v posilování domácího obranného průmyslu.

První dodávka, plánovaná na začátek roku 2017, byla realizována až v lednu 2025 – osm let zpoždění, které vyvolalo ostrou kritiku ze strany parlamentních výborů a Národního kontrolního úřadu (NAO). Technické problémy byly zjištěny již v roce 2016, kdy Laboratoř obranných věd a technologií (DSTL) ministerstva obrany zveřejnila výzkum týkající se nadměrných vibrací v prototypových vozidlech, i když tyto problémy byly zpočátku zastíněny jinými problémy, jako jsou poruchy integrace věže a špatná kvalita konstrukce. Testy v roce 2020 odhalily vibrace a nadměrnou hlučnost překračující bezpečné limity, což vedlo k jejich zastavení poté, co se u vojáků objevily příznaky podobné těm, které byly nedávno hlášeny, včetně nevolnosti a dočasného poškození sluchu. Testovací posádky musely nosit sluchátka a po skončení provozu podstoupit zdravotní prohlídky, zatímco vozidla měla potíže se základními manévry, jako je couvání přes překážky vyšší než 20 centimetrů. Omezené zkoušky byly obnoveny v říjnu 2022 po úpravách konstrukce, ale počáteční operační schopnost (IOC) programu byla vyhlášena až v listopadu 2025, jen několik týdnů před posledním incidentem. Plná operační způsobilost (FOC), kdy bude celá flotila integrována do armádní brigády Deep Reconnaissance Strike Brigade a dvou obrněných brigádních bojových týmů, je nyní plánována na rok 2030, což je stále o rok později než dříve revidované termíny.

Ajax, navržený jako pokročilá řada pásových obrněných bojových vozidel založená na rakousko-španělské platformě ASCOD 2, má sloužit jako srdce budoucích obrněných jezdeckých sil britské armády. Každá varianta se pyšní vynikající mobilitou, maximální rychlostí 70 km/h na silnicích a schopností brodit se vodou hlubokou až 1,5 metru, a to díky 42tunovému podvozku poháněnému motorem o výkonu 800 koní. Základní model Ajax je vyzbrojen 40mm kanónem Case Telescoped Ammunition System (CTAS) pro tříštivo-trhavé a protipancéřové střely, koaxiálním kulometem a volitelnými protitankovými střelami. Vyznačuje se svými digitálními schopnostmi: je plně propojen s pokročilými senzory, elektrooptickými/infračervenými kamerami a systémy pro sdílení dat v reálném čase pro zpravodajské služby, sledování, získávání cílů a průzkum (ISTAR). To umožňuje tříčlenné osádce (velitel, střelec, řidič) shromažďovat a šířit zpravodajské informace z bojiště mezi jednotkami, a to za všech povětrnostních podmínek, což zvyšuje situační povědomí v konfliktních prostředích. Pancéřování poskytuje ochranu proti ručním zbraním, dělostřeleckým střepinám a některým improvizovaným výbušným zařízením, s možností vylepšení pro ochranu proti kamikaze dronům – elektronická protiopatření však zůstávají ke konci roku 2025 stále neintegrovaná.

Možnost nasazení na východním křídle NATO, zejména v reakci na pokračující konflikt Ruska na Ukrajině, podtrhuje strategický význam tohoto vozidla. Vzhledem k tomu, že CVR(T) se blíží konci své životnosti a armádní bojová vozidla pěchoty Warrior jsou také postupně vyřazována, je Ajax považován za nezbytný pro udržení věrohodné odstrašující síly proti hybridním hrozbám. Pozastavení provozu však vyvolává obavy o připravenost: pokud vibrace přetrvávají, mohlo by být ohroženo nasazení jednotek do oblastí s vysokým rizikem, jako jsou pobaltské státy.

Program Ajax představuje významnou investici, což vyvolává otázky ohledně neúnosných nákladů a poměru cena/výkon. Jednotková cena prvních 50 vozidel připravených k nasazení je přibližně 11,5 milionu liber (320 milionů Kč) za kus, což je více než dvojnásobek původních odhadů kvůli inflaci, přepracování a zastavení výrobních linek. Navzdory těmto výdajům přetrvávají pochybnosti o jeho relevanci v době, kdy dominuje levnější vybavení, jako jsou bezpilotní letouny (UAV) a vyčkávací munice, které se na Ukrajině osvědčily jako klíčové pro průzkum bez rizika pro lidskou osádku. Zpráva National Audit Office z roku 2021 kritizovala ministerstvo obrany za špatné řízení rizik a poukázala na to, že varování ohledně hluku byla ignorována, což vedlo k zbytečným zraněním a dodatečným nákladům ve výši 1,9 miliardy liber (53 miliard Kč). Parlamentní kontrola se zintenzivnila a výbor pro veřejné účty požaduje nezávislé audity a případné smluvní sankce pro společnost General Dynamics.

Nedávné ujištění ministra Pollarda, že Ajax „nechal své problémy za sebou“, se nyní jeví jako předčasné, což vedlo k zahájení úplného přezkumu doporučení ohledně zadávání veřejných zakázek od vysokých představitelů ministerstva obrany a armády, včetně náčelníka britské armády generála Sira Patricka Sanderse. Předběžné výsledky současného vyšetřování se očekávají v nejbližší době, přičemž podle ministerstva obrany nebyly při předchozích zkouškách na více než 42 000 km zjištěny žádné „systémové problémy“. Zdroje uvnitř armády však naznačují hlubší nedostatky v akustickém tlumení a odpružení vozidla, které byly možná ještě zhoršeny přeceněním účinnosti sluchátek. Vzhledem k tomu, že pauza se v případě potřeby prodlouží i na více než dva týdny, mohlo by to zpozdit výcvik jednotky a podkopat důvěru v celý program.

S ohledem na budoucnost poukazuje kauza Ajax na systémové problémy v oblasti akvizic britské obrany: nadměrná závislost na složitých, na míru šitých systémech v kontextu rozpočtových omezení a měnících se hrozeb. Zatímco společnost General Dynamics trvá na tom, že úpravy provedené od roku 2023 – jako jsou vylepšené izolátory vibrací a lepší izolace kabiny – rizika zmírnily, praktická cvičení jako Iron Fist odhalují rozdíly mezi laboratorními testy a provozním zatížením. Pro dotčené vojáky jsou náklady vysoké; někteří čelí potenciálnímu propuštění ze zdravotních důvodů, navzdory tvrzením ministerstva o bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že Spojené království v rámci Strategické revize obrany 2025 vynakládá ročně 75 miliard liber (2,08 bilionu Kč) na obranu, mohl by osud Ajaxu ovlivnit budoucí investice, možná ve prospěch hybridních flotil s osádkou a bez osádky inspirovaných ukrajinskými inovacemi. Konečně, obnovení důvěry bude vyžadovat transparentnost: úplné zveřejnění údajů z testů, integraci zpětné vazby od osádek a jasnou cestu k FOC bez dalších zdravotních problémů. Teprve pak může Ajax plnit svou roli jako základní kámen britského obrněného průzkumu a chránit vojáky na bojištích zítřka.

Zdroj: Breaking Defence, IB Times, House of Commons Library, The Guardian