Česká zahraniční politika vůči Africe prochází v posledních letech zásadní proměnou. Kontinent dlouhodobě vnímaný jako periferní prostor se dostává do centra pozornosti nejen v kontextu migrace, ale také jako místo geopolitického soupeření, bezpečnostních zájmů a ekonomických příležitostí. Praha reaguje kombinací vojenské přítomnosti, diplomatických iniciativ a průmyslové spolupráce. Z těchto kroků vystupuje nový rámec české strategie, která se v mnohém inspiruje přístupem regionálních mocností typu Francie nebo Turecka.

Důležitý symbolický i praktický rozměr české strategie představovala dubnová cesta prezidenta Petra Pavla do Mauritánie a Ghany. V Mauritánii se český prezident setkal se svým protějškem Muhammadem Uld aš-Šajchem al-Ghazwáním a navštívil také české vojáky, kteří v zemi působí od ledna 2024 v rámci výcvikové mise speciálních sil. Tato mise je součástí širšího úsilí EU a NATO s účelem posílit stabilitu v oblasti západního Sahelu, kde narůstá vliv radikalizovaných skupin a ruských žoldnéřských struktur.

Prezident Petr Pavel přítomnost českých vojáků označil za příklad konkrétní bezpečnostní pomoci v regionu, který má pro Evropu zásadní strategický význam. V Mauritánii rovněž podpořil české podniky činné v těžařství, vodohospodářství a zdravotnictví, které se účastnily místního obchodního fóra. Následně se přesunul do Ghany, kde Českou republiku na nejvyšší úrovni nepřivítali více než šest dekád. Vedle jednání s ghanským prezidentem se Pavel zúčastnil otevření nemocnice postavené českou firmou VAMED Health Projects CZ s.r.o. (součást rakouské skupiny VAMED Engineering) a slavnostního zahájení provozu Českého domu – showroomu českých technologií a průmyslu. Tato cesta ukazuje, že si Praha uvědomuje důležitost „osobní diplomacie“ a význam přítomnosti na nejvyšší úrovni.

Naopak do České republiky zamířili v polovině května představitelé další subsaharské země, Etiopie. Ta disponuje jednou z největších a nejvlivnějších armád v regionu východní Afriky. Představuje proto přirozeného partnera pro Českou republiku nejen z pohledu rozvojové spolupráce, ale i v oblasti obranného průmyslu. Etiopská ministryně obrany Aisha Mohammed Mussa se 15. května v Praze setkala se svou českou kolegyní, ministryní obrany Janou Černochovou.

Jednání se zaměřilo na možné formy spolupráce v oblastech výcviku, obranných technologií a modernizace vojenské techniky. Ministryně Černochová ocenila strategickou pozici Etiopie ve východní Africe a připomněla, že Česká republika má co nabídnout – od letecké techniky přes kybernetickou bezpečnost až po logistickou podporu. Etiopská delegace rovněž navštívila české firmy a obranné podniky, což ukazuje na zájem obou stran převést politický dialog do konkrétní spolupráce.

V případě potřeby mohou Češi do Afriky vyslat i vojenské jednotky. Tento efektivní nástroj zahraniční politiky spojuje bezpečnostní, diplomatické a ekonomické cíle. Mise české armády v subsaharské Africe – zejména v Keni a Mauritánii – ukazují, že i relativně malý stát může efektivně přispívat ke stabilitě v citlivých regionech a zároveň zlepšovat vlastní mezinárodní pozici.

V Mauritánii působí od ledna 2024 výcviková mise českých speciálních sil. K jejím úkolům patří tvorba zcela nové jednotky schopné čelit rostoucím bezpečnostním hrozbám v regionu západního Sahelu, zejména z Mali a Burkiny Faso. Mise má mandát do roku 2026 a rotují v ní příslušníci české armády ve 3–8měsíčních intervalech. Výcvik zahrnuje taktické operace, práci s drony, mobilitu, plánování misí a vytváření velitelské struktury. Vše v prostředí s minimálním logistickým zázemím, bez mezinárodní základny a bez podpory aliančních partnerů.

„Nasazení jsme zahájili na zelené louce. Nejsme na žádné koaliční základně, takže řešíme úplně všechno – ubytování, stravu, palivo, zdravotní zabezpečení. Tím je tahle mise výjimečná,“ přiblížil průběh nasazení velitel známý pod krycím jménem Honza. Mauritánie je považována za poslední stabilní hráz proti šíření džihádistického násilí a ruského vlivu v západní Africe.

Ještě větší strategickou hloubku však představuje dlouhodobá přítomnost české armády v Keni, kde speciální síly působí již třináct let. Tato mise dlouho podléhala utajení, veřejnost se o ní oficiálně dozvěděla až v roce 2024. Češi zde cvičí příslušníky keňských jednotek určených k boji proti terorismu v oblasti východní Afriky a na hranicích se Somálskem. Výcvik probíhá přímo v terénu, často v náročných podmínkách.

„Naši lidé působí v zemi, kde platí jiná pravidla, jiná mentalita, jiné podmínky. Museli jsme se přizpůsobit, naučit se pracovat jinak,“ upozornil v rozhovoru pro Český rozhlas generál Miroslav Hofírek. „A zároveň si získat důvěru. To se nám podařilo a dnes máme v Keni dveře otevřené. Přítomnost vojáků tam ale není jen o výcviku. Otevíráme tím i možnosti pro český byznys.“

Tím se dostáváme k širší roli vojenských misí: nejsou jen nástrojem stabilizace a boje s extremismem, ale také platformou pro navazování obchodních, technologických a politických vazeb. Získaná důvěra a přímý kontakt s ozbrojenými složkami partnerských států zvyšují důvěryhodnost českých obranných firem, usnadňují přístup na trhy a posilují pozici Česka jako bezpečnostního a technologického partnera – nikoli pouze dodavatele.

Souhra mezi armádou, diplomacií a průmyslem je v případě Afriky zcela klíčová. Bez aktivní přítomnosti a osobních vazeb na místě lze jen obtížně realizovat ambiciózní exportní projekty nebo nabízet komplexní výcvikové a modernizační balíčky, o které africké armády projevují rostoucí zájem. Nejviditelnější a nejambicióznější prvek nové české africké strategie představuje bezesporu exportní ofenziva firmy Aero Vodochody s letounem L-39NG (Skyfox). Tento pokročilý výcvikový a lehký bojový letoun navazuje na slavný model L-39 Albatros, který byl během studené války exportován do více než třiceti zemí, z nichž sedmnáct leží v Africe.

Skyfox disponuje moderní avionikou, západními zbraňovými systémy a novým americkým motorem FJ44-4M. Firma Aero Vodochody cílí na země jako Alžírsko, Angola, Egypt či Nigérie, ale také na potenciální nové zákazníky ve východní Africe. V Angole již došlo k podpisu smlouvy na modernizaci čtyř starších L-39C na verzi L-39CW. V Alžírsku probíhají testy L-39NG, Nigérie zvažuje nákup nových kusů a Egypt je připraven hostit servisní a výcvikové centrum. Obchodní jednání v Ghaně a Senegalu byla pozastavena kvůli rozpočtovým omezením, ale české firmy zůstávají s místními partnery nadále v kontaktu.

Zásadní otázkou zůstává, zda Česko dokáže proměnit jednotlivé mise, schůzky a kontrakty v dlouhodobou, udržitelnou strategii. Afrika není jen místem obchodních příležitostí – je také místem, kde se střetávají zájmy velmocí. Čína, Francie, Rusko, Spojené arabské emiráty i Turecko zde soustavně posilují svůj vliv. Český přístup – kombinace historických vazeb, vojenské přítomnosti a nabídky technologií – může být konkurenceschopný, pokud se mu dostane dlouhodobé politické podpory a koordinace. Prezident Pavel i ministři obrany, zahraničí i průmyslu se na kontinent opakovaně vracejí s konkrétními projekty a zájmem o stabilitu. Zda se z toho stane dlouhodobě úspěšná politika, nebo jen série dílčích úspěchů, však ukáže až čas. V každém případě ale platí: česká stopa v Africe je opět viditelná a tentokrát by mohla být i trvalá.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Český rozhlas, Militär Aktuell, Military Africa