Nový předseda Výboru pro obranu bude znám až příště

 20. 01. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Aktuální vývoj 6. schůze Poslanecké sněmovny, kdy nebyly schváleny změny ve složení orgánů sněmovny (přesuny poslanců ve výborech), v podstatě zablokoval 2. schůzi Výboru pro obranu, která se konala ve středu 19. ledna. Ta měla podle plánu zvolit nového předsedu a dořešit počet a vedení podvýborů. Poslanci si odhlasovali, že se k bodům původního programu, tedy změně předsedy výboru a ustavení podvýborů, vrátí v nejbližším možném termínu.

Čeká se totiž na příchod exministra obrany a poslance Lubomíra Metnara do výboru a zároveň jeho jmenování předsedou výboru. Lubomír Metnar se tak poprvé v novodobých parlamentních dějinách ČR jako bývalý ministr stane předsedou resortního výboru a přejde tak z funkce člena vlády do pozice kontrolní (Je známý fakt, že vláda podléhá kontrole sněmovny). Aby se tak v tomto případě stalo, je nutná rezignace současného předsedy, poslance Miloslava Janulíka.

vybor_01Foto: Aktuální vývoj 6. schůze Poslanecké sněmovny, kdy nebyly schváleny změny ve složení orgánů sněmovny (přesuny poslanců ve výborech), v podstatě zablokoval 2. schůzi Výboru pro obranu, která se konala ve středu 19. ledna. (ilustrační foto) | Jan Zilvar / CZ Defence

Podle informací z jednání výboru zůstane počet 16 členů výboru nezměněn. Lubomír Metnar nahradí stranickou kolegyni, poslankyni Taťánu Malou. Podle usnesení výboru by se tak mohlo stát již ve středu 26. ledna bezprostředně po jednání Poslanecké sněmovny, které by mělo končit z důvodu jednání vlády ve 14,00. Po této změně ve vedení se pak výbor vrátí ke zřízení podvýborů a volbě jejich předsedů.

Všechny tyto kroky jsou podle současného předsedy Janulíka předjednány na základě tzv. dohody všech poslaneckých klubů, proto by mělo být jen otázkou času, kdy se tak stane. Pro srovnání je potřeba uvést, že v předchozím volebním období měl Výbor pro obranu v polovině ledna za sebou již tři schůze, měl obsazené a funkční podvýbory a zabýval se naplno obrannou agendou.   

2. schůze Výboru pro obranu se tak věnovala otázce zahraničních cest výboru. I zde se však jednání přerušila do doby skončení rozpočtového provizoria. Proto se poslanci k této věci vrátí po jeho skončení, zřejmě po 31. 3. 2022. Již nyní je jisté, že počet zahraničních výjezdů výboru určitě ovlivní české předsednictví EU v druhém pololetí letošního roku.

Využili jsme přítomnosti členů Výboru pro obranu a všem jsme položili stejnou otázku, která reaguje na první kroky ministryně obrany Jany Černochové (ODS): „Na nedávné tiskové konferenci představila ministryně obrany Jana Černochová desatero priorit resortu. Je tento plán podle Vás reálný a podpořil byste jej?“

Reakce poslanců, kteří nám odpověděli, přinášíme níže:

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

S prioritami paní ministryně Černochové souhlasím. Jsou nastaveny racionálně. Budeme muset řešit proces akvizic na obraně. Nebudeme postupovat jako minulá vláda, která posílala dodavatelům cca 9000 otázek a záměrně proces blokovala. Báli se cokoliv podepsat. Jenomže čas běží a my musíme mít bojeschopnou armádu. Akvizice pásových bojových vozidel je nutností. Paní ministryně zadala svým analytikům úkol, aby zhodnotili, jak dál postupovat při nákupu těchto moderních vozidel nahrazujících sovětskou techniku. Co se týče gripenů, opět se shodujeme – o vzdušné síle naší armády musíme rozhodnout co nejrychleji. Rok 2027 není tak daleko, jak se zdá. V případě fondu na obranu, který chce paní ministryně po vzoru první republiky zavést, je otázka, zdali na to najdeme dostatek peněz. Fandím této iniciativě. Potřebujeme také zvyšovat nábor vojáků. Investice do vzdělávání, výzkumu a vědy v obranné problematice se musí zvyšovat. I v tomto ohledu nastavila paní ministryně priority dobrým směrem.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

S desaterem samozřejmě souhlasím a bylo by velmi přínosné jej prosadit. Líbí se mi prosazování obchodů G to G vláda-vláda, což by mělo pomoci i našemu průmyslu. Garantem těchto obchodů bude stát, což sníží rizika jednotlivých výrobců. Samozřejmá priorita bude nákup vozů BVP. Chceme-li mít moderní armádu, musíme na obranu vydat alespoň zmiňovaná 2 % HDP.

Je to smělý plán, tak doufám, že jej, i pro naši budoucnost, prosadíme.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

2% HDP
Děkuji, že paní ministryně pokračuje v trendu nastoleném naším hnutím, a že si uvědomuje význam naší obrany a dodrží závazek 2 % HDP do roku 2025. Oceňuji, jaký ODS udělala myšlenkový obrat od svého předchozího vládnutí, jejíž zástupci obranu nezrušili snad jen proto, že se z ní daly posílat malé domů.

BVP
Paní ministryně předsedala Výboru pro obranu, měla tak pravidelné informace o tom, jak se zakázka vyvíjí. Předložené nabídky měly některé nedostatky a MO uchazečům jasně sdělilo, jaké to byly nedostatky. Nerozumím tedy tomu, proč teď zadává právní audit, který celou akci zpozdí o několik měsíců. Všichni sledujeme, jak rostou ceny materiálu v celé Evropě. Zakázka má jednoduché řešení, stačilo by, aby MO uchazeče vyzvalo, aby do měsíce podali nové, opravené nabídky, které MO může vyhodnotit. Obávám se, že každé protahování povede k vyšší ceně. V tisku se hovoří o navýšení v řádu desítek miliard. Nechtěl bych být v kůži paní ministryně, která pak bude usínat s pocitem, že její liknavostí stát přišel o dvacet miliard korun.

Podpora domácího průmyslu
Jsem rád, že se paní ministryně hlásí k podpoře domácího průmyslu stejně, jak to nastavili její předchůdci. Trochu mě ale překvapilo, že několikrát zmínila, že chce spolupracovat se sekcí obranného průmyslu pod Hospodářskou komorou vedenou Lubomírem Kovaříkem z České zbrojovky, za to se ale ani jednou nezmínila o tradičnější a větší Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu vedené Jiřím Hynkem. Paní ministryně je známá svým bojem za Českou zbrojovku a svým vymezeným postojem k Jiřímu Hynkovi, který kandidoval pod Robertem Šlachtou, úhlavním nepřítelem ODS. Ale nechce se mi věřit, že by řídila ministerstvo takto neprofesionálně na základě osobních sympatií.

Investiční fond
Jsem rád, že paní ministryně zmínila zákon o investičním fondu. Myšlenka to není nová. Objevila se už za Martina Stropnického a kromě první republiky byla inspirována také úpravou v Polsku. Pamatuji ale, že tehdy zejména úředníci na MF byli značně proti. Viděli v tom pouze snahu odkládat si peníze bokem a tím poněkud zastřít problémy s plánováním a zakázkami a tedy nečerpáním přiděleného rozpočtu. Pokud paní ministryně poukazuje na možnost financovat významnější dlouhodobé projekty, tak připomínám, že právě stávající rozpočtová pravidla toto umožňují pomocí tzv. programového financování. Abych to vysvětlil, než je každá akvizice zahájena, musí na ní v souladu s rozpočtem a vládou schváleným investičním programem být alokovány prostředky a ty pak nikdo nemůže už z akce vzít, pokud se akce realizuje.

Izrael
Paní ministryně nepřekvapila, že zdůraznila vedle USA hlavně spolupráci s Izraelem. Ona je koneckonců známá svým nekritickým obdivem k této zemi a jejím zvykům. Z hlediska branně-bezpečnostního si lze skutečně z Izraele brát příklad, vždyť je to země permanentně ve válce. Uvidíme, jak se k tomu bude stavět ministr zahraničí Lipavský (Piráti), který zase sní o osvobození Palestiny.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Obecně s paní ministryní samozřejmě souhlasím. Doplnil bych však, že než budeme hovořit o výši rozpočtu obrany, musí být jasně definovány dlouhodobé a střednědobé priority armády, nad kterými by měla být všeobecná politická shoda. Co se týče dvou procent HDP na obranu, je to pochopitelně cíl, ke kterému máme závazek směřovat. Nemůžeme být v NATO dlouhodobě černým pasažérem, který neplní své závazky a spoléhá se na další členy. Na druhou stranu je zřejmé, že zvláště v dnešní době, kdy zápasí naše země s mnoha ekonomickými problémy, nebude jednoduché tohoto cíle dosáhnout tak rychle, jak bychom chtěli.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Priority, které nestavila Jana Černochová, zvláště pak v oblasti modernizace výzbroje a výstroje, mi přijdou naprosto zásadní. Co nicméně považuji za ještě větší prioritu, je novela Zákona o zadávání veřejných zakázek, který je podle mě v mnoha ohledech přísnější než evropské směrnice. Není možné, abychom tu 4 roky dělali výběrové řízení a ve finále neměli nic! Proti nepříteli se asi nebudeme bránit paragrafy...

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Uvedené priority nejsou nic nového, navíc nebylo řečeno, jak je chce tato vláda, resp. MO splnit. Třeba nárůst rozpočtu na obranu na rok 2025 ve výši 2 % HDP, což je v reálných číslech asi 80 mld. korun, je v současné ekonomické situaci nereálný. Armáda má deficit průběžné modernizace v řádech stovek miliard korun, která měla být průběžně realizována v době ekonomické konjunktury, tedy zejména za ministrů obrany za ODS. Armáda má dostávat tolik financí, aby je byla schopna smysluplně a účelně pojmout v souladu s dopředu připravenými a schválenými strategickými a významnými projekty. Mělo by to být v souladu s reálnou Koncepcí výstavby AČR, kterou je potřeba předělat s ohledem na úkoly postavené před armádu v souvislosti s bezpečnostní a obranou strategií, kterou je potřeba aktualizovat na změnu bezpečnostního prostředí. Některé projekty je potřeba přehodnotit, některé posunout v čase a některé zcela opustit. Počty vojáků je potřeba navýšit na 30 tisíc a mít trojnásobné počty záloh, včetně potřebné výzbroje, techniky a materiálu vhodného pro obranu území našeho státu. Zakázka na PBVP se podle mě nestihne a proto by se mělo investovat do modernizace stávajících BVP, což by dalo práci podnikům našeho obranného průmyslu v době pocovidové. Stejnou cestou se vydalo třeba Slovensko. Takže suma sumárum, na splnění těchto cílů nebudou dostatečné zdroje - finanční, materiální a hlavně lidské. A to říkám s plným vědomím, protože i já bych chtěl moderní armádu s výzbrojí pro obranu území našeho státu.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

S prioritami ministryně Černochové se poměrně shodujeme. Jsem zvědav, zda s plánovanými škrty této vlády dodrží slib 2 % HDP na obranu do roku 2025. Ministryně zmínila i zřízení speciálního investičního fondu pro obranu, to se mi zdá jako poměrně složitá cesta, pokud bude vytvořen pouze u jednoho ministerstva, ale nechme se překvapit. Ministryně zmínila i dlouho palčivý problém – akviziční proces. Zde si myslím, že nejlepším řešením je, aby ministerstvo vytvořilo vlastní zákon o veřejných zakázkách, tak aby byl šit přímo na míru. Co se týče náboru nových vojáků, tak ten plně podporuji, ale jen upozorňuji, že problém je často v adeptech, kdy 6 z 10 vojáků neprojdou psychologickými testy.

 Autor: Jan Zilvar