CZ DIALOGY

Plk. Jiří Líbal: Naše armáda potřebuje prvek rychlé reakce v případě napadení

 20. 03. 2023      kategorie: CZ DIALOGY
Přidat na Seznam.cz

Plukovník Jiří Líbal je od 1. listopadu loňského roku velitelem 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Jeho primárním úkolem je dokončení výstavby pluku do roku 2026. Má zkušenosti ze zahraničních misí, prošel velitelskými zkušenostmi v rámci působení u 41. nebo 42. mechanizovaného praporu. Pana plukovníka jsme si pozvali do pořadu CZ DIALOGY, ve kterém jsme mimo jiné společně probrali, co ještě chybí k úplnému dobudování pluku, jak si pluk stojí personálně a jaká ponaučení při využití výsadkových jednotek s sebou přinesla válka na Ukrajině.

Video: Rozhovor s velitelem 43. výsadkového pluku plukovníkem Jiřím Líbalem / CZ DEFENCE

Chrudimský pluk je v současnosti schopen provádět základní operace na úrovni praporního výsadkového úkolového uskupení. Přicházejí noví rekruti a probíhá intenzivní výcvik. Plukovník Líbal je autorem příručky o taktice nasazení mechanizovaných jednotek, mezi vojáky známé jako Líbal 1.1. Ta vznikla během jeho předchozího působení u mechanizovaného praporu, a tak se nabízí otázka, zda něco podobného vznikne také u výsadkového pluku. „Existuje takzvaná chrudimská příručka do úrovně družstvo, četa. Už je to nějaká doba a možná ji bude potřeba updatovat. Zrovna včera jsem o tom přemýšlel,“ říká plukovník Líbal.

V poslední době zaujala v médiích reklama podporující rekrutaci příslušníků k výsadkovému pluku, kde jsou výsadkáři označování jako elita armády. Podle plukovníka Líbala má každá armáda nějakou elitní část. „Jestliže ke kterémukoliv útvaru Armády ČR – ať jsou to speciální síly, nebo třeba výsadkáři – jsou ještě další doplňková výběrová řízení nad rámec rekrutace, je to, řekněme, ten první krok k tomu, aby byli elitní,“ vysvětluje Jiří Líbal. Podle něj je pohled na elitní útvar různý, někdy se definuje podle daného typu jednotek. „U nás bychom mohli říct, že kromě elitních výsadkářů máme elitní ženisty, protože máme jen jeden útvar. Podobné je to u dělostřelců,“ vysvětluje plukovník Líbal a doplňuje, že nároky na výsadkáře, ať už po stránce fyzické zdatnosti nebo nasazení, jsou prostě větší, tak proč je nenazývat elitní jednotkou.

Podle Líbala je o službu u výsadkářů zájem, i když to není jednoduchá cesta. Po nástupu k armádě a absolvování základního výcviku přichází výběrové řízení v Chrudimi. Pokud uchazeč uspěje, následuje intenzivní výcvik a vše vrcholí základním výsadkovým kurzem. „Po splnění této triády jsou z uchazečů naši příslušníci,“ konstatuje velitel 43. výsadkového pluku. Zájemci o tuto službu přitom nepřicházejí jen z jiných útvarů, ale také z civilního prostředí právě na základě náborových kampaní. Vyšší zájem o službu je v tomto případě podle něj pochopitelný. „Vždycky byl zájem větší, protože lidé v tom pravděpodobně vidí nějakou romantiku,“ domnívá se plukovník Líbal a jako příklad uvádí, že se hlásí i 44 uchazečů týdně. Navíc se připravuje projekt „Výsadkář na zkoušku“, v rámci kterého si budou moci zájemci vyzkoušet, co všechno služba u 43. výsadkového pluku obnáší. „To je jeden z projektů, který chystáme,“ potvrzuje velitel pluku.

V souvislosti s ukončením zahraničních misí v Afghánistánu a Mali jsme se zeptali na nastavení schopností armády v oblasti teritoriální obrany a významu výsadkových jednotek. Podle plukovníka Líbala Armáda České republiky jako taková deklaruje, že je schopná vést boj ve všech oblastech. „K tomu má nebo bude mít těžkou brigádu, střední brigádu, ale potřebuje také lehký prvek, a tímto lehkým prvkem pozemních sil je výsadkový pluk,“ dodává. Svůj význam výsadkový pluk samozřejmě má, i když v minulosti zaznělo, že vznikl tak trochu nesystémově, nad rámec nebo mimo úkoly v rámci sil NATO. Jelikož naše armáda pro plnění svých úkolů v rámci svého nastavení lehký prvek potřebuje, odpovídají tomu i schopnosti, které buduje a jež byly nastaveny velitelem pozemních sil. „Jde například o boj v horském prostředí, naše hranice jsou hory. Tam těžko budete působit s tankem,“ říká plukovník. Další oblastí jsou zastavěné prostory ve městech, kde je kromě obrněné techniky také masivní potřeba pěchoty. „To jsou dvě nejdůležitější oblasti. A samozřejmě v dnešní době nebudeme čekat na možné napadení roky, proto potřebujeme nějaký prvek okamžité reakce, který bude schopen být v krátké době kdykoliv a kdekoliv nasazen,“ vysvětluje Líbal.

DSC03302Foto: V dnešní době nebudeme čekat na možné napadení roky, proto potřebujeme nějaký prvek okamžité reakce, který bude schopen být v krátké době kdykoliv a kdekoliv nasazen. | 43. vp

Velkým přínosem pro výcvik a přípravu výsadkového pluku jsou pak zkušenosti z bojů na Ukrajině. „Tam, kde je armáda použita jiným stylem, než na co je reálně cvičená, se samozřejmě posouvá i výcvik někam dál. Neříkám, že by se to měnilo nějakým zásadním způsobem, ale určitě jsou novinky, na které je potřeba se připravovat – ať už je to ochrana proti dronům nebo nějaké další věci,“ říká Líbal. Zvláštní kapitolou je pak způsob nasazení ruských výsadkových jednotek (VDV) ve válce na Ukrajině, které se nesetkalo úplně s úspěchem. „Když se člověk na tuto problematiku podíval, tak operace byly proti veškerým zásadám, které se všichni učíme. Operace probíhá v noci, musí být určeny takové operační vzdálenosti, aby byla možná nějaká podpora a aby pozemní jednotky byly schopné včas dojít na místo určení a tak dále. A tam (na Ukrajině, pozn. redakce) nic z toho neproběhlo. Takže poučení je jednoduché – je potřeba dodržovat zásady,“ říká plukovník Líbal. Příslušníci 43. výsadkového pluku se také účastní vojenských cvičení u nás i v zahraničí. Jedná se zejména o zahraniční cvičení SWIFT RESPONSE 23 a naše CZECH LION 23.

libal_TIT_sezFoto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s velitelem 43. výsadkového pluku plukovníkem Jiřím Líbalem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

V rámci budování pluku a jeho plné operační schopnosti je v současnosti důležité pořízení lehkých útočných vozidel. A aby se nakoupil ten správný typ vozidla, musí být zástupci výsadkářů u toho. „U každého tendru, ať už jde o strategický nebo nějaký zvlášť významný projekt, je vytvořen i takzvaný implementační pracovní tým, jehož součástí jsou i naši příslušníci. Ti mají zásadní vliv na to, jak daná specifikace bude vypadat,“ vysvětluje plk. Líbal, který mimo jiné působil jako šéf tohoto týmu. Důležitým vodítkem pro správný výběr pak může být také osobní zkušenost nebo reference aliančních kolegů. „My si nechceme vymýšlet nějakou cestu, českou cestu. Lehká útočná vozidla jsou ve světě v několika provedeních, která jsou používána, jsou prověřená a z těch jsme vycházeli. My nepotřebujeme něco úplně super speciálního jenom pro nás,“ dodává Líbal.

43. výsadkový pluk má být dobudován do tří let. Zeptali jsme se, zdali je tento cíl reálný? „V současné době bych řekl, že stále reálný je. Záleží na tom, kdy budou dodána vozidla, protože to je jeden z nejzásadnějších předpokladů, což my ale nejsme schopni ovlivnit. Technika a materiál je zhruba na šedesáti procentech a postupně se vše doplňuje. Kromě lehkých útočných vozidel je to také otázka personálu. To je další předpoklad k plným operačním schopnostem. Tam jsme mírně pod nebo za plánem, protože v loňském roce byly sníženy prostředky na rekrutaci, jde zhruba o stovku lidí. Pokud však bude rekrutace zdárně pokračovat, budeme schopni splnit i tento úkol,“ věří plk. Líbal. 

V rámci rozhovoru s velitelem 43. výsadkového pluku plukovníkem Jiřím Líbalem jsme se také věnovali např. dosavadním zkušenostem příslušníků 43. vp s vozidly Toyota Hilux, potřebou pořízení vyčkávací munice, potřebou využití letecké techniky, včetně transportních letounů, stárnutí vybavení výsadkáře atd.

Pokud vás zajímá celý náš rozhovor s plukovníkem Jiřím Líbalem, pusťte si video v úvodu tohoto článku.

Zdroj:  CZ DEFENCE

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP