Zavedení tanků Leopard 2A4 do výzbroje AČR není jen technickou otázkou, ale jde o komplexní proces, který vyžaduje souběžnou úpravu výcviku, postupů přípravy osádek i taktického myšlení. V listopadu proto u 73. tankového praporu proběhl měsíční kurz přípravy řidičů Leopardu 2A4, který navazoval na přípravu osádek v základním kurzu obsluhy tanku L2A4. Vyvrcholením obou kurzů je nasazení 73. tankového praporu spolu se 71. mechanizovaným praporem na cvičení ARMORED LANCER II na území vojenského újezdu Boletice v prvních čtrnácti prosincových dnech.

Oba prapory 7. mechanizované brigády postupně vystavěly schopnosti potřebné pro společný výcvik: tankové roty 73. tpr získaly nové řidiče, střelce, nabíječe a velitele, zatímco 71. mpr vystupoval zároveň jako cenný partner a v poli sloužil také jako OPFOR, který vytvářel realistické protivníky.

Teorie a konstrukční znalosti — základ bezpečného provozu

Kurz byl strukturován do jasných fází: teorie, praktická příprava v polygonech a závěrečné ověření v reálném terénu. V učebnách se účastníci seznamovali s konstrukcí tanku, elektronikou systémů, hydraulikou, mechanikou pohonu a s bezpečnostními postupy, tedy s tím, co je třeba znát, než se vůbec nastartuje motor.

Instruktoři zdůrazňovali, že Leopard 2A4 je komplexní systém; jeho bezpečné ovládání vyžaduje hluboké pochopení systémových vazeb a limitů. Teorie proto nebyla akademickou formalitou, ale praktickým předpokladem pro další fáze výcviku.

První kontakt a praktická jízda — respektovat výkon

Když nastal čas usednout do tanku, nastoupil rozhodující moment kurzu: první jízdy. Řidiči se učili hladké rozjezdy, přesné manévrování, brzdění a citlivou práci s řízením i v omezených prostorech. „Přesnost je tu stejně důležitá jako síla,“ poznamenal jeden z účastníků. Během praktických jízd se rychle prokázalo, že schopnost předvídat chování stroje a komunikovat v osádce je klíčová.

Velitelé, střelci a nabíječi — kompletní osádka v odvěké souhře

Současně s řidiči probíhal intenzivní výcvik velitelů, střelců a starších operátorů-nabíječů. Ti se učili práci se zaměřovači, systémem řízení palby a koordinaci všech členů osádky. Cvičení gradovala až k ostrým střelbám ve dne i v noci, kde se testovala nejen přesnost, ale i celková koordinace osádky a její schopnost fungovat pod stresem. Velitel kurzu zdůraznil: „Souhra osádky je základ, technologie posouvá možnosti, avšak výsledek závisí 
na lidech, kteří techniku obsluhují.“

71. mpr jako OPFOR a integrační partner — taktika a protivník v jednom

Role 71. mechanizovaného praporu byla vícevrstvá: na jedné straně vystupoval jako integrovaná mechanizovaná síla doplňující schopnosti 73. tpr při společných úkolech, na straně druhé plnil roli OPFOR, tedy trvale cvičeného protivníka. Mechanizovaná rota 71. mpr realizovala dynamické útoky, léčky, obranné postavení a krátké rychlé přesuny na BVP-2, čímž vytvářela realistické a adaptivní scénáře.

Takový protivník nutí tankové osádky k rychlé volbě řešení, vytváří potřebu koordinované akce s pěchotou a zvyšuje požadavky na průzkum, protivzdušnou obranu a použití podpůrných prostředků (drony, pozorování, řízení palby). V praxi to znamenalo, že 73. tpr musel plánovat a provádět manévry v úzké spolupráci s mechanizovanými jednotkami, přesně to, co moderní kombinované operace vyžadují.

Boletice: zkouška klimatu, terénu i taktiky

Výcvik v Boleticích byl více než jen sérií cvičení, byl to test adaptibility. V průběhu nasazení jednotky zasáhlo rozličné počasí: od mrazivých rán přes chladné, vydatné mrholení až po slunečné dny. Každá z těchto podmínek měnila chování vozidel, funkčnost senzorů a taktické rozhodování, třeba vlhký terén snižoval trakci, mráz ovlivňoval provozní režimy 
a slunce zas zvyšovalo odrazové artefakty při pozorování.

Konkrétní činnosti: střelby, drony, boj a řízení techniky

Výcvik zahrnoval soubor klíčových činností: opakované střelby z ručních zbraní, lafetované střelby z BVP-2 (kanón + PKT), řízení bojových vozidel, taktiku pěchoty i nasazení pěchoty na BVP-2, cvičení s drony a protiopatřeními a boj v zastavěné oblasti. Tyto aktivity nebyly izolované, tvořily integrované scénáře, které prověřily schopnost kombinované operace fungovat bez přerušení.

Výsledek a význam pro AČR

Kurz v Přáslavicích a následné nasazení v Boleticích prokázaly dvě věci: za prvé, Leopard 2A4 je vhodným mezistupněm pro nábor zkušeností a rozvoj osádek, a za druhé, že integrace mechanizovaných jednotek (71. mpr) do scénářů dává výcviku reálnou hodnotu. Společná cvičení zvýšila připravenost praporů a posunula je o krok blíže schopnosti fungovat v moderních kombinovaných operacích.

„Výcvik splnil očekávání. Naši tankisté i mechanizovaní kolegové z 71. mpr prokázali schopnost rychle se učit, přizpůsobovat a spolupracovat v náročném terénu i za proměnlivého počasí. Je to přesně ten typ přípravy, který potřebujeme,“ zhodnotil průběh velitel 73. tankového praporu, podplukovník Tomáš Suchý. Modernizace armády není jen o strojích: je to o lidech, procesech a schopnosti je integrovat. A právě to se v Přáslavicích a Boleticích děje krok za krokem, jízda po jízdě, střelba 
po střelbě.