Představovat dlouze Tomáše Kopečného jako vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny asi není nutné. Je ostatně pravidelným hostem našeho pořadu CZ DIALOGY. V minulosti působil deset let na ministerstvu obrany, naposledy jako náměstek ministra obrany pro řízení průmyslové spolupráce. Od počátku války na Ukrajině systematicky rozvíjí spolupráci České republiky a Ukrajiny, za což získal řád za zásluhy a řád prince Jaroslava Moudrého od prezidenta Zelenského. Nejvyšší státní vyznamenání pro cizince přebral během své poslední cesty po boku prezidenta Pavla. Tomáše Kopečného jsme po čase opět požádali o rozhovor, abychom zjistili, v jaké situaci se nyní Ukrajina nachází a jak se mění priority pomoci této zemi.

Video: Rozhovor s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným / CZ DEFENCE

Vývoj války na Ukrajině nabírá na nové dynamice, kdy jsou Ukrajinci tvrdě zkoušeni a těžce nesou ruské útoky na civilní obyvatelstvo, což má podle Kopečného mimo jiné vliv na určitou ukrajinskou informační cenzuru. Dnes je totiž již ověřenou skutečností, že například v době bombardování města Sumy byla ohlášena slavnostní přehlídka ukrajinských vojáků. „A jakkoliv tam vojenský cíl nebyl nijak zasažen, skutečně to byla městská slavnost, kde bylo přes sto lidí zraněných, více než třicet lidí mrtvých, včetně dětí. Vojáci tam žádní nebyli, ti byli někde jinde,“ popisuje událost Kopečný a doplňuje, že tyto zdánlivě nechtěné chyby se začínají uvnitř Ukrajiny vyšetřovat. „Když se v Izraeli stane nějaká tragédie, ať už sedmý říjen nebo něco menšího, tak tam samozřejmě dochází k vyšetřování a zkoumání toho, jestli někdo něco nezanedbal,“ dodává vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. 

Zajímalo nás, zdali je nějaký rozdíl v tom, jak o válce a potenciálním míru na Ukrajině informují média v zemích EU či ve světě, a jak se na věc dívají lidé žijící přímo na Ukrajině. Podle Kopečného mají Ukrajinci stejné informace jako my, ale při své každodenní zkušenosti s bombardováním se k nim tak neupínají. Mají konkrétní zkušenosti z měst, jakou Sumy nebo Kryvyj Rih. „My si říkáme, že už to za chvilku bude pryč. Ale oni si to nemůžou říct, protože během té doby, než to bude pryč, tak jejich děti budou pořád zabíjeny, a to je ten hlavní rozdíl. Jinak samozřejmě oproti období před půl rokem nebo před rokem je téma „co bude po válce“ v ekonomických kruzích mnohem více diskutované. Už se připravují makroekonomické nástroje, jak rozhýbat ekonomiku, protože peněz v bankách je relativně dost,“ prozrazuje Kopečný.

Problémem jsou však zatím podmínky týkající se poskytování lepších úrokových sazeb v rámci úvěrů pro podnikatele, aby začali s rekonstrukcí. Nejsou úplně přijatelné, a to z důvodu makroekonomické stability země. „Ale i s tímto se počítá, že se bude moci hýbat, a to v momentě, kdy země nebude každý den bombardována. A ona je zatím bombardována čím dál tím víc. Od té doby, co se o tom začalo mluvit, se to každý týden stupňuje. Já jsem byl před třemi týdny v Chersonu, což je město na frontové linii, kde z původních 300 000 obyvatel zůstalo jen 30 000 lidí. Každý týden na tuto oblast létá 2 000 dronů. Lidé na frontové linii nemají možnost se nějak připravovat na mír. Nemají mentální, psychickou, ale ani praktickou kapacitu. Lidé ve Lvově nebo v Užhorodu, kde je relativně bezpečněji, se naopak na obnovu připravují,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny.

Pro financování obnovy Ukrajiny prostředky v bankách jsou, i když ne v takovém rozsahu, jak by bylo potřeba. Podle Kopečného budou zapotřebí stovky miliard eur. „Všichni se nyní připravují na mobilizaci finančního kapitálu, která bude možná až po ukončení raketových útoků. V ten moment se sníží rizika, tím pádem se sníží i cena či hodnota záruk pro krytí válečných rizik a spadnou tak ceny úvěrů. V ten moment bude pro všechny, kteří budou chtít na Ukrajině něco vyrábět, prodávat, investovat vše mnohem příznivější. V této chvíli se připravují projektové dokumentace stejně jako předtím, ale s větší intenzitou. Zásadní přelom tam není. Teď všichni přemýšlí nad tím, co by za jaké peníze a z které mezinárodní finanční instituce mohli udělat, kdyby dostali ten nejlepší úvěr. Jestli je třeba ještě možnost nějakého grantu, což je druhá velká část každé rozvojové asistence či rekonstrukce,“ přibližuje Kopečný.

V rozhovoru s Tomášem Kopečným jsme se dále zajímali o to, jak je na tom česko-ukrajinská obchodní spolupráce. „Náš export do Ukrajiny se od vypuknutí ruské agrese za ty 3 roky zvýšil o více než 50 %, a to jen v civilním sektoru. Díky našim dodávkám a kontraktům, které mají české firmy v oblasti zbrojní, se jim otevřely úplně nové možnosti v oblasti akvizic zahraničních firem a z hlediska investic do domácího průmyslu. Nárůst je opravdu velmi skokový a výrazný,“ upozorňuje Kopečný. A zástupci českého obranného průmyslu o spolupráci s Ukrajinou skutečně zájem mají. „Když prezident Petr Pavel navštívil Ukrajinu jako jednu z prvních zemí na začátku svého mandátu v roce 2023, tak na tiskové konferenci s prezidentem Zelenským oznámil, že máme šest konkrétních průmyslových projektů, což jsem podepisoval v listopadu 2022 já ještě jako náměstek ministryně obrany v Kyjevě. V dubnu 2023 prezident Pavel oznamoval, že už se na nich pracuje. Teď tam byl nedávno a už navštívil společně s ukrajinskými zástupci továrnu, která vyrábí a montuje útočné pušky BREN. Z šesti projektů už tam tři existují. Jsme jediná země, která má projekty existujícího transferu technologie přímo na Ukrajině,“ říká Tomáš Kopečný a dodává, že ostatní země se o to také snaží a mají již podepsaná memoranda o porozumění.

Základem obnovy země jsou vždy samotní lidé. Již nyní je jasné, že Ukrajině budou chybět ti, kteří se již usadili v jiných evropských státech a nebudou se po válce chtít vrátit zpět. Navíc právě evropské státy nové pracovní síly, zejména ty odborné, vítají a již dnes přinášejí státním rozpočtům nemalé příjmy. „Budou chybět. A to je přesně ten moment, kdy se český státní zájem rozchází s ukrajinským státním zájmem,“ říká Kopečný. Zeptali jsme se, zdali existuje nějaký plán zabývající se motivací k jejich případnému návratu? „Jednoznačně. Jedná se o tom už několik měsíců. Já se pravidelně potkávám s vicepremiérem pro jednotu, který má pod sebou ministerstvo pro jednotu Ukrajiny. Tato pozice byla vytvořena před několika měsíci právě kvůli tomu, aby byli ukrajinští občané motivováni k návratu do Ukrajiny po příměří. Před rokem či dvěma jsme viděli snahy, jak získat mladé muže, kteří jsou v mobilizačním věku, pro frontovou linii. Dnes jde úvaha trošku jinam. Oni vědí, že jim nikdo nevydá lidi, když nechtějí na frontu. Ukrajinská vláda nyní vytváří takzvaný Ukraine hub v Berlíně a ve Varšavě. A protože třetí největší ukrajinská uprchlická minorita je v Česku, tak by chtěli otevřít centrum také v Praze. Tam mají být uprchlíci informováni o tom, jaké ekonomické příležitosti na ně čekají v případě návratu. Kromě toho by měla tato centra sloužit i k udržování styků s ukrajinskou kulturou a národní identitou. Budou tam kulturní akce a kavárna. Já se snažím do toho prosadit, aby tam také bylo nějaké místo, kde by docházelo k pomoci v oblasti duševního zdraví,“ prozrazuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

V našem rozhovoru jsme se dále bavili o tom, jaké následky má válka na Ukrajině v oblasti ekonomické, vojenské i zdravotnické. Probírali jsme také přípravu novodobého Marshallova plánu pro Ukrajinu a dozvěděli jsme se, že naše zkušenosti z čerpání z fondů EU mohou pomoci ke zrychlení financování projektů na Ukrajině. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.