Matěj Benda: Chceme, aby české podniky nebyly jen subdodavateli, ale postupně i technologickými lídry evropských projektů

 18. 11. 2026      kategorie: Rozhovory

Převod agendy obranně-průmyslové spolupráce z Ministerstva obrany na Ministerstvo průmyslu a obchodu má přinést systematičtější podporu českých firem, jejich větší zapojení do strategických armádních akvizic i evropských obranných programů. Důraz se přitom přesouvá od samotného objemu zakázek k transferu technologií, budování výrobních kapacit a dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti domácího průmyslu. Jak se nové rozdělení kompetencí mezi oběma resorty osvědčuje, jaké příležitosti českým podnikům nabízejí evropské programy EDF, EDIP a AGILE a co musí stát i průmysl udělat před očekávaným navýšením evropského obranného financování? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Matějem Bendou, ředitelem nového Odboru obranně-průmyslové spolupráce MPO.

Foto: Matěj Benda | CZ DEFENCE
Foto: Matěj Benda (vpravo) | CZ DEFENCE

Převod agendy obranně-průmyslové spolupráce z Ministerstva obrany na MPO označujete za logický krok. Co se již podařilo změnit a podle jakých konkrétních výsledků budete hodnotit úspěšnost tohoto rozhodnutí?

Převod agendy schválený vládou 20. dubna 2026 a následné zřízení odboru obranně-průmyslové spolupráce na MPO od 1. června představují především na straně jedné zachování dosavadní podpory obranného průmyslu, ale zároveň rozšíření perspektivy státu směrem k obrannému průmyslu. Obranný průmysl dnes nevnímáme pouze jako dodavatele vojenské techniky, ale jako významnou součást průmyslové politiky, technologického rozvoje, exportu a ekonomické diplomacie. Právě proto považujeme za logické, aby jeho podpora byla součástí resortu, který má tyto nástroje dlouhodobě k dispozici. To ale v žádném případě neznamená, že Ministerstvo obrany a Armáda ČR nehrají nadále důležitou roli v podpoře obranného průmyslu – spektrum partnerů se tímto vlastně rozšiřuje, každý s trochu jiným úkolem.

Prvním konkrétním výsledkem je samotné vytvoření funkčního odboru, který již zajišťuje kontaktní a informační služby pro firmy. Naším cílem je, aby podniky měly na MPO jedno přirozené místo, kde získají informace o možnostech průmyslové spolupráce, exportní podpoře, inovacích, evropských programech a rozvoji výrobních kapacit. Současně rozvíjíme informační zázemí prostřednictvím nového portálu obrannyprumysl.mpo.gov.cz.

Úspěšnost převodu však nebudeme hodnotit pouze podle toho, zda se podařilo agendu administrativně přesunout. Klíčové budou především měřitelné hospodářské a průmyslové výsledky. Chceme sledovat, kolik českých podniků se zapojí do evropských obranných programů, jaký objem prostředků z těchto programů získají, jak se zvýší jejich zapojení do mezinárodních dodavatelských řetězců a zda se podaří přivést do ČR nové technologie, know-how a výrobní kapacity.

Důležitým měřítkem bude také skutečný přínos velkých obranných akvizic pro český průmysl – tedy nejen objem zakázek, ale především transfer technologií, vznik dlouhodobých výrobních a servisních kompetencí a zapojení českých firem do dalších projektů. Naším cílem je, aby české podniky nebyly pouze subdodavateli, ale postupně získávaly vyšší podíl na vývoji, výrobě a technologické přidané hodnotě. Přesun tedy považuji za začátek dlouhodobé změny. Jeho skutečný úspěch se projeví v tom, zda obranné investice vedle posílení bezpečnosti přinesou také dlouhodobý růst českého průmyslu a jeho konkurenceschopnosti.

Zdůrazňujete nutnost úzké spolupráce s Ministerstvem obrany a Armádou ČR. Jak se v praxi osvědčuje nové rozdělení kompetencí a kde zatím vidíte největší prostor pro zlepšení?

Základním principem nového uspořádání je jasné rozlišení mezi odpovědností za potřeby a nákupy armády a odpovědností za podporu průmyslu. Ministerstvo obrany nadále odpovídá za akvizice, vojenské požadavky a vládní spolupráci. MPO převzalo podporu obranného průmyslu a průmyslovou spolupráci, včetně jejího uplatňování v rámci velkých vojenských akvizic, zejména F-35, STL C-390 Millenium a MBT Leopard 2A8. Muniční iniciativa a příslušná vládní spolupráce zůstávají v gesci Ministerstva obrany.

Toto rozdělení nám umožňuje lépe propojit potřeby obrany s nástroji průmyslové politiky. MPO má k dispozici zkušenosti s podporou exportu, ekonomickou diplomacií, inovacemi, financováním a evropskými programy. Ministerstvo obrany a Armáda ČR naopak disponují nezastupitelnou znalostí vojenských potřeb, operačních požadavků a plánovaných akvizic. Smyslem spolupráce je tyto dvě perspektivy spojit tak, aby průmyslová podpora vycházela z reálných potřeb obrany a současně vytvářela dlouhodobé příležitosti pro české podniky.

V praxi již spolupráce probíhá, ale je důležité otevřeně říci, že některé procesy stále dokončujeme. Společně s Ministerstvem obrany připravujeme podrobné procesní mapy kompetencí, dokončujeme spisovou rozluku a řešíme převody smluv o průmyslové spolupráci. Nechceme tvrdit, že všechny mechanismy jsou již definitivně nastavené.

Největší prostor pro zlepšení vidím ve třech oblastech.

První je včasná a systematická informovanost průmyslu o potřebách AČR a plánovaných investicích. Firmy potřebují předvídatelnost, aby mohly investovat do vývoje, výrobních kapacit a kvalifikovaných pracovníků.

Druhou oblastí je intenzivnější propojení AČR, průmyslu a výzkumného sektoru. Chceme rozvíjet průmyslové dny a další platformy, které umožní českým firmám lépe porozumět konkrétním požadavkům armády a nabídnout řešení, která budou skutečně využitelná.

Třetí oblastí je efektivnější průmyslová spolupráce u strategických akvizic. Potřebujeme jasná pravidla, která stanoví, jaké průmyslové přínosy mají být od strategických zakázek očekávány, jak se budou závazky vyhodnocovat a jak zajistíme jejich dlouhodobou udržitelnost.

Naším cílem není vytvářet další administrativní vrstvu mezi armádou a průmyslem. Chceme naopak zajistit, aby spolupráce obou resortů byla pro firmy srozumitelná, předvídatelná a především přinášela konkrétní výsledky pro obranyschopnost České republiky i její ekonomiku.

MPO přebírá odpovědnost za průmyslovou spolupráci v projektech F-35, C-390 a Leopard. Jaké konkrétní závazky zahraničních dodavatelů považujete za nejdůležitější a jak budete kontrolovat jejich skutečné plnění?

Za klíčové považuji, aby průmyslová spolupráce nebyla pouze formálním závazkem zahraničního dodavatele, ale přinesla českému průmyslu skutečnou a dlouhodobou hodnotu. U projektů F-35, STL C-390 Millenium a MBT Leopard 2A8 je důležité především zapojení českých podniků do dodavatelských řetězců, transfer technologií a know-how, rozvoj výrobních a servisních kapacit a získání kompetencí, které budou využitelné i v dalších projektech.

Nejde nám pouze o jednorázové zakázky, ale o dlouhodobé partnerství, které českým firmám umožní podílet se na výrobě, údržbě a životním cyklu pořizované techniky. Zásadní je také zapojení malých a středních podniků a rozvoj jejich technologických schopností.

Kontrola plnění musí být systematická a založená na konkrétních, měřitelných závazcích, které jsou stanovené smlouvami. Chceme sledovat nejen objem realizovaných zakázek, ale také jejich skutečný přínos pro český průmysl, zapojení jednotlivých firem, transfer technologií a dlouhodobou udržitelnost spolupráce. Ve spolupráci s Ministerstvem obrany budeme usilovat o jasné vymezení odpovědnosti, pravidelné vyhodnocování a včasné řešení případných nedostatků.

Na nedávném Vámi pořádaném semináři jste uvedl, že nechcete podporovat pouhé „namalování tanku na zeleno“, ale skutečný transfer technologií. Jak by měla vypadat nová metodika průmyslové spolupráce a co musí zahraniční dodavatel nabídnout, aby jeho projekt splňoval vaše představy?

Dovolím si nyní neprozrazovat detaily aktuálně revidovaných Zásad realizace programů průmyslové spolupráce v obraně, neboť musí být diskutovány také s našimi partnery, zejména Ministerstvem obrany a zástupci obranného průmyslu. Jak jsem však uvedl, naším cílem je podpořit dlouhodobé zapojení českého průmyslu do dodavatelských řetězců, přenos technologií, poskytování služeb, vznik dlouhodobých výrobních a servisních kompetencí a zapojení českých firem do dalších projektů. Klíčové pro nás nebude jen procento rozsahu zapojení českého průmyslu, neboť si uvědomujeme, že je následně reflektováno v celkové ceně akvizice, ale charakter zapojení obranného průmyslu, aby nebyl jednorázový, ale dlouhodobě přínosný pro český průmysl.

Evropské obranné programy nabízejí miliardy eur, české firmy však zatím nejsou dostatečně zastoupeny mezi vedoucími mezinárodních konsorcií. Co jim nejvíce brání v úspěchu a jakou konkrétní podporu jim MPO nabídne?

České firmy mají v obranném průmyslu silné technologické pozice, ale v mezinárodních konsorciích často chybí tři věci: dostatečná znalost pravidel a příležitostí, schopnost aktivně budovat zahraniční partnerství a kapacita připravit konkurenceschopný projekt. Evropský obranný fond (EDF) vyžaduje konsorcium nejméně tří subjektů ze tří zemí, takže samostatná dobrá technologie sama o sobě nestačí; rozhoduje schopnost ji zařadit do evropského řešení.

MPO proto připravuje systematickou podporu českých uchazečů: informační semináře a konzultace, pomoc při hledání zahraničních partnerů skrz zahraniční mise, metodickou podporu při přípravě projektů a národní nástroje spolufinancování. V případě EDF může stát prostřednictvím programu PRODEF přispívat až 50% spolufinancování českého účastníka konsorcia.

Naším cílem není pouze zvýšit počet českých účastníků, ale podporovat firmy, které budou schopny v konsorciích převzít odpovědnost za klíčové technologie, integraci systémů nebo vývoj. Chceme, aby české podniky nebyly jen subdodavateli, ale postupně i technologickými lídry evropských projektů.

Programy EDF a EDIP podporují nejen výzkum, ale také rozšiřování výrobních kapacit a společné evropské zakázky. Ve kterých oblastech vidíte největší potenciál českých podniků a jak jim chcete pomoci dostat se do evropských dodavatelských řetězců?

Největší potenciál vidím tam, kde se česká průmyslová a technologická základna potkává s reálnými potřebami obrany: v munici a jejích součástech, pozemní technice a jejích systémech, optice a senzorice, radiolokaci a elektronickém boji, kybernetické obraně, bezpilotních systémech, simulaci a výcviku, ale i v logistice, údržbě a opravách techniky.

EDIP je pro tyto oblasti zásadní, protože na rozdíl od EDF klade důraz na posilování výrobních kapacit, kritické komponenty a materiály, interoperabilitu a společné pořizování. Program má pro období 2025–2027 celkem 1,5 miliardy eur, přičemž významná část je určena právě pro posílení evropské průmyslové základny.

MPO chce firmám pomoci zejména tím, že bude intenzivně komunikovat s Evropskou komisí a průmyslem dá jasnou mapu evropských příležitostí a bude podporovat projekty, které vedou k dlouhodobé výrobě či technologickému posílení v Česku. Důležité je také propojit evropské projekty s průmyslovou spoluprací u strategických akvizic, aby české firmy získávaly nejen zakázky, ale především technologie, kvalifikace a postavení v dodavatelských řetězcích. Jsem rád, že v poslední výzvě byla česká stopa v úspěšných projektech financovaných z EDIP zásadní. Z osmi vybraných projektů v celé EU jsou 2 z nich spjaty s českým obranným průmyslem.

Stále větší význam získávají bezpilotní systémy, umělá inteligence, elektronický boj a další nové technologie. Jak chcete propojit inovativní firmy, výzkumné instituce a armádu tak, aby se perspektivní česká řešení skutečně dostávala do vojenské praxe?

Klíčem je zkrátit cestu od vojenské potřeby přes výzkum a vývoj až k ověření a nasazení. MPO bude koordinovat průmyslovou, exportní, evropskou a výzkumnou agendu; Ministerstvo obrany a Armáda ČR jsou tím, kdo definuje vojenské požadavky, a zákazníkem. Toto rozdělení rolí musí být pro firmy zcela jasné.

Prakticky chceme vytvářet pravidelný prostor, kde armáda formuluje potřeby, firmy představují řešení a výzkumné instituce nabízejí kompetence pro jejich ověření. Podporovat budeme projekty s jasným vojenským využitím, možností testování a certifikace a reálnou cestou k zařazení do výzbroje či logistického zabezpečení. Přenos technologie z prototypu do praxe bude podporovat také nový unijní program AGILE, k němuž připravujeme informační kampaň. Se 115 miliony eur sice nebude robustní jako dříve zmíněné programy, ale zejména pro malé a střední podniky se může jednat o další zajímavou iniciativu, jež je finančně podpoří.

Zvláštní pozornost věnujeme bezpilotním systémům, autonomii a umělé inteligenci, elektronickému boji, protivzdušné obraně, kybernetické bezpečnosti a odolným komunikačním systémům. Nejde však jen o jednotlivé prototypy. Potřebujeme propojit startupy a malé technologické firmy se zkušenými systémovými integrátory, zkušební infrastrukturou a armádními uživateli. Teprve tak se z dobrého nápadu stane nasaditelná vojenská schopnost.

Od roku 2028 se očekává zásadní navýšení evropského financování obranného průmyslu. Jaké konkrétní kroky musí český stát a domácí firmy uskutečnit v roce 2027, aby tuto příležitost nepromarnily, a jaké výsledky byste chtěl za rok představit?

Rok 2027 musí být rokem přípravy na výrazně silnější evropské obranné financování po roce 2028. Pro stát to znamená dokončit a zviditelnit systém podpory, zajistit dostatečnou kapacitu odborné pomoci firmám, urychlit administrativu a propojit evropské programy s národními nástroji, průmyslovou spoluprací a potřebami Armády ČR.

Pro firmy to znamená nepodceňovat přípravu: budovat interní týmy pracující s evropskými nástroji, zakládat konsorcia, investovat do vývoje, výrobních kapacit, kvalifikace pracovní síly a schopnosti reagovat na velké společné zakázky. Evropské peníze nejsou automatickou zárukou úspěchu; rozhoduje kvalita projektu, spolehlivost dodavatelského řetězce a dlouhodobé partnerství.

Za rok bych chtěl představit zejména konkrétní výsledky: vyšší počet českých firem zapojených do EDF, EDIP a AGILE, první české projekty s významnější rolí v mezinárodních konsorciích, zprovozněný systém partnerství a poradenství, konkrétní projekty propojení armády s inovativními firmami a pokrok v přípravě výrobních kapacit pro evropské dodavatelské řetězce. Cílem není reporting o podpořených projektech, ale měřitelné posílení české obranné průmyslové základny.

 Autor: Jan Zilvar

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBPCZ -VOP